Newsletter 9/22
Digitalizace stavebního řízení je jedním z pilířů nového stavebního zákona schváleného v létě 2021. Současný vládní kabinet letos prosadil roční odklad účinnosti zásadních pasáží zákona. Zároveň s tím v mantinelech dnešní politické reality pravděpodobně bude ve věcné rovině nejeden instrument zákona přenastaven. Avšak víceméně všeobecná shoda panuje na tom, že digitalizace stavebního řízení je nutná, a měla by být po půlročním odkladu spuštěna 1. ledna 2024. Podle vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše se nemusí čekat na finální znění příslušné legislativy a na digitalizaci lze pracovat paralelně.
Projekt digitalizace je spojován s vypsáním veřejné zakázky na Národní Agendový informační systém. Téma má v gesci MMR pod projektem Digitalizace stavebního řízení a územního plánování (DSŘÚP). V rámci tohoto projektu je úkolem státu vytvořit několik různě orientovaných, avšak provázaných informačních rozhraní. Jmenovitě jsou to Portál stavebníka, Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických dokumentací, Národní geoportál územního plánování a Informační systém stavebního řízení. Ke dvěma z těchto čtyř veřejných zakázek DSŘÚP se již stihnul vyjádřit ÚOHS.
Pro digitální stavební řízení nestačí jen online rozhraní Portálu stavebníka, cílem je skutečná digitalizace nikoliv pouhá elektronizace v současnosti platného procesu Digitalizovat tak bude potřeba nejen proces, ale i jednotlivé dokumenty a evidence. A i když nový stavební zákon počítá s přechodným obdobím, během nějž bude možno podávat dokumentaci fyzicky na stavební úřad v papírové podobě, budoucí stav již s tímto systémem z logiky věci nepočítá. Ambice ministerstva sahají ještě dále, a mají vyšší nároky na standard, než je ten současný, a to jak směrem ke státu, tak směrem k odborné profesní veřejnosti. „Naším cílem je dodat takové řešení, které nebude občany nutit vyplňovat informace, které již stát má uložené v jiných Informačních systémech, převést celou agendu do digitální podoby bez toho, aby lidé museli nakonec stejně dojít něco podepsat na stavebním úřadě a nastartovat inovační změny ve stavebnictví spojené s postupným nasazením BIM stavebních dokumentací,“ říká tisková mluvčí MMR Veronika Hešíková.
Agentura ČAS (Česká agentura pro standardizaci) za nejednoduchého kompetenčního nastavení mezi MMR a MPO pracuje na definici jednotného datového standardu staveb a jeho provázání s příslušným klasifikačním systémem (nezaměňovat klasifikaci a identifikaci). Tyto instrumenty, které jsou z principu blízké nastavením systému BIM (Building Information Modeling), ale nejen jemu, budou pravděpodobně základem pro IT architekturu digitalizace DSŘÚP. BIM je součástí globálního trendu digitalizace, avšak nikoliv jedinou moderní technologií. Hlavním kladem systému BIM je směřování k jednotnosti informací, jejich dostupnosti, a transparentnosti, kdy celý proces vede ke standardizaci a pořádku v datech týkajících se staveb. V BIM se pracuje nad jedním modelem s předáváním informací bez bariér, což při klasické 2D papírové formě dokumentace reálně není možné zajistit. BIM není další díl dokumentace či subdodávka, kterou zpracuje příslušný externí specialista. BIM jsou “data, proces a sdílení“ a především je to odlišný přístup oproti tradičnímu pojetí projektování a práce s grafickými a negrafickými daty. Uvedený systém není novinkou, ale trendem existujícím nejméně poslední dvě dekády. Ignorování existence BIM je tedy jen pštrosím strkáním hlavy do písku.
Architekti se v dané problematice angažují. BIM je již dnes součástí výuky architektonických vysokých škol. Jejich představitelé za přispění ČKA jednají o standardech výuky BIM a jeho zařazení do celoživotního vzdělávání. Digitalizaci se v ČKA věnuje určená pracovní skupina, která má své zástupce společně se ČKAIT v příslušných odborných skupinách a komisích řešících úkoly digitalizace a BIM jak při MMR, MPO tak při ČAS. Zde je třeba upozornit, že posláním PS digitalizace v rámci ČKA je hájení zájmů výkonu profese architekta, nikoliv školení projektování v BIM naší členské základny. Odborná veřejnost by se měla začít aktivně zajímat o digitalizační problematiku, protože není radno podceňovat technologickou změnu, která se s digitalizací brzy neodvratně dostaví. Bez ohledu na to, jak důležitá je problematika digitalizace a potažmo BIM, se prozatím tématu věnuje marginální procento naší členské základy. Bohužel.
Tento úvodník je stále ještě včasným upozorněním na dané téma. Věřím, že tento můj podzimní apel nastartuje širší odbornou diskuzi mezi námi architekty a konstruktivní závěry z ní vzešlé bude možno uplatnit při následných jednáních s ministerstvy.
S přáním pohodového podzimu
Milan Kopeček, sekretář ČKA