Městský architekt

HISTORIE

Historie lidských sídel, jejich vznik, růst, kvalitativní proměna nejsou výsledkem náhody ničím a nikým neregulované aktivity jednotlivců, prosté adice. Vždy jim musela předcházet myšlenka - zhodnocení stavu, jasný záměr a strategie, jak ho dosáhnout. Stáli za ní ti, kteří měli moc, prostředky a schopnosti. A na nich také ležela tíha zodpovědnosti. Ale ani absolutističtí vládci se nestyděli mít k ruce lokátora, architekta, prefekta, odborně fundovaného člověka…

S růstem velikosti sídla, počtu jeho obyvatel, zvyšováním životního komfortu, s rozšiřováním škály občanské i technické infrastruktury začal být spontánní, ničím a nikým neregulovaný rozvoj nemyslitelný. Lidské sídlo se proměnilo ve složitý organismus. Jeho řízení, správa, rozvoj už nemohly být věcí jednotlivce, ale týmu. Vyžadovaly akceschopný politický management opírající se o profesionální odborné zázemí.

Stále naléhavěji potřebovali „moudří otcové města“ rozvojové vize, strategické a rozvojové plány měst. A stále naléhavěji potřebovali pro oblast urbanismu, architektury a městského inženýrství specializované poradce -  městské architekty, kteří průběžně sledovali odborná hlediska naplňování přijatých vizí či strategií města.

SOUČASNOST

Žijeme v demokracii. Zákon o obcích přinesl (či spíš vrátil) městům a obcím právo rozhodovat o všech zásadních věcech svéprávně, bez instrukcí a „apoštolských“ požehnání shora. O to větší zodpovědnost jejich zastupitelé mají. Rozhodují totiž např. o tom:

• Jak ochránit a v lepším případě obohatit nevyčíslitelné hodnoty urbanistického a architektonického dědictví, svěřeného jim do péče po dobu jejich mandátu.
• Jak zajistit trvalou symbiózu mezi nevyhnutelně ekonomickou podstatou sídla a příznivými životními podmínkami.
• Jak hledat a udržovat spokojenost a soudržnost obyvatel.

Žádný zákon neukládá městům a obcím povinnost mít v profesionální struktuře úřadu příp. externě městského architekta či architekta obce. Stejně jako neexistuje zákonem daná povinnost, aby si sídla pořídila územní plán. V obou případech je ponecháno zcela na úvaze a zodpovědnosti politiků, zda je pro kvalifikovaný výkon státní správy a pro kvalifikované samosprávné rozhodování v oblasti urbanismu, architektury, územního plánování a vytváření kvalitního prostředí pro život občanů potřebují, anebo to zvládnou bez nich, bez odborné opory při jejím naplňování.

V České republice je v současné době cca 80 měst a obcí, které – aniž by jim to kdokoliv nařídil - městského architekta mají. Je určitě poučné zajímat se proč tomu tak je.

Zatím je ale nesrovnatelně víc obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. I zde je namístě, zajímat se proč. Jsou si zastupitelé jistí, že ho nepotřebují? Nebo ho neumí najít? Nebo o možnosti a právu obce či města mít „svého“ architekta nevědí?  Nebo je to jen strach z nepoznaného?

A kdo to vlastně je městský architekt? Co vlastně dělá? V čem může zastupitelům pomoci? Kdo jím může být? Může si ho obec či město dovolit?

Česká komora architektů je prostřednictvím pracovní skupiny Urbanismus připravena na tyto otázky odpovídat. Ale také se s představiteli obce či města osobně setkat a konzultovat možnosti zavedení pozice městského architekta „šité“ jim přímo na míru, tzn. s ohledem na jejich velikost, specifické podmínky a problémy. Je zřejmé, že u obce s 250 obyvateli a u krajského města se budou modely fungování městského architekta diametrálně lišit. Ale smysl jejich role je rovnocenný: kvalitní prostředí pro naše sídla.

Pro prvotní orientaci uvádíme následující základní informace:

Kdo je to městský architekt?

Městský architekt, architekt města, hlavní architekt, obecní architekt apod. – jeho označení není důležité (není závazně právně ukotveno). Podstatná je jeho úloha: komplexní výkon služby architekta při rozvoji města či obce. Jedná se zejména o následující činnosti:

• Při vyhodnocování aktuálního stavu a připravovaných záměrů sleduje zejména hlediska urbanistická, architektonická, estetická a výtvarná.
• V oblasti operativních činností konzultuje a zaujímá stanoviska k projekčně připravovaným aktivitám stavebníků a developerů.
• V koncepční oblasti se podílí na zadávání a projednávání strategických a koncepčních dokumentů, které se týkají území města či obce.
• Spolu se zastupiteli hájí zájmy města či obce při projednávání nadřazené dokumentace širšího území.
• Iniciuje aktivní kroky města či obce na zlepšení prostředí, hrdosti, spokojenosti a soudržnosti obyvatel (např. vypisování architektonických a urbanistických soutěží, zapojování veřejnosti do formulace vizí a strategií rozvoje města, spolupráce s architektonickými školami apod.).

Proč zřídit pozici městského architekta?

Prevence před nevhodným životním stylem patří mezi důležité podmínky zdraví a dlouhověkosti člověka. Zdravotní problémy konzultujeme s kvalifikovaným odborníkem – lékařem.

Uchování zdraví „organismu“ města či obce vyžaduje totéž. Je rovněž zapotřebí ho preventivně chránit před nevhodnými nebo dokonce devastujícími vlivy a zásahy. Kvalifikovaným odborníkem pro tuto oblast jen není lékař, ale architekt-urbanista.

Zřízení pozice „Městského architekta“ není na druhé straně samospasitelné řešení. Ale vytváří předpoklad pro to, aby politici nerozhodovali bez odborných informací. Městský architekt je schopen poskytnout politikům města či obce odbornou oporu, argumenty pro eliminaci záměrů s potenciálně negativními dopady na žádoucí rozvoj města či obce.

Co je městský architekt z hlediska právních předpisů?

• Ukotvení v právních předpisech

Pozice a funkce „Městského architekta“ není v současnosti právně upravena.   Změnu k lepšímu přináší usnesení vlády č. 22 k Politice architektury a stavební kultury ČR z ledna 2015. Posílení úlohy městských architektů bylo ustanoveno jako jeden z cílů její implementace (cíl 3.3).

MMR ČR má za úkol prověřit potřebu eventuálních legislativních úprav.  Česká komora architektů se snaží do té doby být nápomocna městům a obcím při zavádění funkce „Městského architekta“.

• Současná právní odůvodnění a podpora činnosti městského architekta

Jednoznačný právní podklad pro zřízení pozice městského architekta sice neexistuje, ale její ustavení lze odůvodnit řadou právních předpisů.

• Obec je povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území podle § 2 zákona o obcích.
• Obec má právo zřizovat jako iniciační a poradní orgány komise a výbory, v rámci nichž může architekt města vykonávat svou činnost (§ 117 a § 122 zákona o obcích)
• Podle § 174 stavebního zákona lze v územních, stavebních a dalších řízeních využít součinnosti experta.
• Cíle a úkoly územního plánování, které uvádí stavební zákon v paragrafech 18 a 19, rovněž odůvodňují expertní spolupráci architekta. 
• Obec je podle § 85 stavebního zákona účastníkem všech územních řízení, ve kterých může svá vyjádření podávat například na základě doporučení městského architekta.

V citovaných ustanoveních mohou města či obce nalézt právní oporu při zřízení pozice městského architekta.

Jaké jsou požadavky na osobu městského architekta?

Pozice městského architekta vyžaduje řadu profesních i osobnostních dovedností a vlastností, mezi které patří zejména:

• Osobní přístup a odpovědnost k výkonu funkce, kterou nelze nahradit žádným zákonem
• Praktické zkušenosti v oboru (urbanismus, architektura, krajinářská architektura, územní plánování) a vysoký profesionální kredit
• Široké spektrum odborných znalostí z celé řady souvisejících oborů
• Koncepční přístup k řešení problémů a schopnost zohledňovat nezbytné souvislosti a vazby
• schopnost zaujmout, vysvětlit a obhájit svůj odborný názor, racionálně vyhodnotit protiargumenty, vyjednávat a být schopen hledat kompromis pro zainteresované strany (odborně přijatelný)
• Schopnost argumentace v odborné i právní rovině
• Schopnost bezkonfliktní komunikace jak s odbornou, tak laickou veřejností
• Schopnost diskutovat a řídit odborné i laické diskuse
• Schopnost prezentovat mediím odborné profesní záležitosti a problémy způsobem a formou, která bude srozumitelná široké laické veřejnosti  
• Politická nezávislost a schopnost smysluplně komunikovat s každou politickou reprezentací města či obce vzešlou z voleb.

Co je cílem činnosti městského architekta?

Efektivní výkon funkce městského architekta musí zajišťovat zejména:

• Kontinuální péči o urbanistické, architektonické, estetické, obytné hodnoty města či obce s maximální snahou o využití jejich potenciálů
• Ochranu specifik a charakteristik daného území, které lze shrnout do pojmu ochrana a posilování „genia loci“
• Důslednou a kontinuální péči o veřejné prostory města či obce
• Ochranu kvalit a hodnot daného území (architektonických, urbanistických, společenských, kulturních, estetických, obytných, přírodních apod.)
• Cílené zlepšování obytné kvality prostředí sídel
• Iniciaci přestavby zanedbaných a nevyužitých území
• Zapojení širší odborné veřejnosti do řešení problémů města
• Spolupráci na organizaci architektonických a urbanistických soutěží,
• Koordinaci a efektivnost vynakládání veřejných prostředků na rozvoj města či obce,
• Smysluplnou komunikaci mezi občany, státní správou a veřejnou správou týkající se udržitelného rozvoje území apod.

Jak může fungovat pozice městského architekta?

Jak ukazuje dosavadní praxe, činnost městského architekta lze zajistit dvěma formami.  Zjednodušeně lze tyto pozice rozlišit na externí a interní formu.

• Externí forma městského architekta

Malé a střední obce nemají obvykle dostatečný prostor na vytvoření této pozice ve struktuře svého úřadu. Mohou však, například na základě usnesení Rady města, uzavřít s vybraným architektem Smlouvu o poradenské a konzultační činnosti. 

Může se jednat o neupravený smluvní typ na základě ustanovení § 1746 občanského zákoníku. Rozsah činnosti externího „Městského architekta“ a další potřebné záležitosti specifikuje uzavřená smlouva. Součástí tohoto balíčku je proto příloha obsahující rámcový příklad možné smlouvy mezi architektem a městem či obcí.

Odměny externího architekta se v praxi uplatňují na základě vzájemně dohodnutých principů. Nejčastěji fungují tyto dva modely:

• Účtování skutečně vynaloženého času násobeného hodinovou sazbou dohodnutou ve smlouvě.
• Účtování paušální měsíční částky se stanoveným minimálním počtem odpracovaných hodin

• Interní forma městského architekta

U zaměstnanecké formy zaangažování architekta je potřeba rozlišit, zda se jedná o začlenění do státní správy či samosprávy. Činnost práce architekta tím dostává rozdílné zaměření a mantinely.

• Začleněním architekta do systému státní správy jako zaměstnance odboru či oddělení se na něj vztahuje rozsah činnosti a kompetence daného úřadu, kterou specifikuje zákon.
• Do samosprávy může být architekt začleněn jako zaměstnanec příspěvkové organizace či komise. Rozsah činnosti je specifikován ve zřizovací listině. (Například hl. m. Praha zřídilo příspěvkovou organizaci „Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy“. Jedná se o hlavní koncepční pracoviště hl. m. Prahy v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Zpracovává strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty.)

Činnost městského architekta ve vztahu k samosprávě a stání správě

Podmínkou úspěšné a fungující činnosti městského architekta je spolupráce a komunikace s politickým vedením města, dalšími orgány samosprávy a s orgány státní správy.

• Konzultační a poradenská činnost se zpravidla týká stavebního úřadu, některých komisí či výborů, zřízených Radou města a odborů, jejichž náplň se dotýká urbanismu, architektury, životního prostředí, památkové péče, ale také např. dopravy.
• Činnost městského architekta zahrnuje také konzultace pro občany města, investory a developery a usměrňuje jejich záměry tak, aby nebyly v rozporu s urbanisticko-architektonickým rozvojem města.
• Městský architekt zpracovává podklady pro zadávací podmínky při pořizování územního plánu, či jeho změn a regulačních plánů na území města.
• Dává podněty a odůvodnění k pořízení územních studií, potřebných k ověření podrobnějších podmínek pro urbanistické řešení exponovaných lokalit města (zejména veřejných prostranství).
• Odůvodňuje potřebu architektonických a urbanistických soutěží na významné veřejné stavby či lokality a zajišťuje jejich organizaci.

Může městský architekt projektovat?

Obecně převažuje názor, že městem či obcí zaangažovaný architekt v obvodu své působnosti projekční zakázky zpracovávat nesmí, a to ani pro soukromé, ani pro veřejné investory. Cílem tohoto omezení je předejít střetu zájmů – zamezit situacím, kdy by měl z titulu své funkce posuzovat svůj vlastní projekt, nebo preferovat zájmy investora, pro kterého projektuje.

Tvůrčí činnost a kreativitu však uplatnit může (či spíše musí):

-         Při zpracováním oponentních studií (jako podpůrného argumentu při posuzování předkládaných návrhů)

-         Při zpracování iniciačních návrhů, jako podkladu pro zpracování zadání územních studií, soutěží a investičních záměrů – především ve veřejném prostoru.

Jaké nejčastější problémy souvisí s činností městského architekta?

Úspěšný výkon činnosti „Městského architekta“ je podmíněn všestrannou vůlí ke spolupráci. Kromě samotného architekta se jedná o politické vedení města či obce, samosprávu i státní správu. Sebelepší smlouva nebo právní ustanovení nenahradí nezbytné principy týmové spolupráce při cestě za společným cílem. Mezi hlavní zdroje problémů lze zařadit:

• Neexistující nebo neurčité vymezení činnosti městského architekta, včetně jeho kompetencí, práv, povinností a principů pro vyhodnocování jeho činnosti.
• Nedostatečná kontrola výkonu této funkce a nevyhodnocování zpětné vazby z provedených kontrol.
• Chybějící či nedostatečné začlenění činnosti městského architekta do přirozeného chodu přípravy a realizace rozvojových a investičních akcí či do přípravy strategických a koncepčních dokumentů města či obce.
• Chybějící koordinace a evidence projekčních záměrů. Nedostatečné vyhodnocování jejich vazeb a vlivů na dlouhodobý rozvoj města či obce.
• Nedostatečné sdílení relevantních informací všemi zainteresovanými.
• „Přebíjení“ odborných argumentací formálně pojatou politickou argumentací z pozice silnějšího.  

„Dobrá praxe“ – zkušenosti s činností městského architekta

Faktická zkušenost je nade všechny proklamace a sebelépe míněné rady. V minulých letech se uskutečnila celá série seminářů a konferencí na téma „Městský architekt“ organizovaných nebo zaštítěných zainteresovanými institucemi (Ministerstvo pro místní rozvoj, Česká komora architektů, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Společnost Petra Parléře). Tam byla příležitost vyslechnout jak politiky, tak jejich městské architekty, ať jsou v pozici zaměstnanců nebo externistů. Česká komora architektů bude tuto užitečnou formu osvěty a výměny zkušeností nadále organizovat a podporovat.

Vedle Českou komorou architektů nabízeného servisu je určitě účelné najít a navštívit velikostně srovnatelné město či obec, kde už městský architekt působí. A vyslechnout obě strany (architekty i politiky). Jejich výpovědi a zkušenosti mohou být dobrou inspirací - v oblastech, kde role architekta bezchybně funguje. A informace o tom, že zatím není vše dokonalé a v něčem to skřípe, má nemenší hodnotu. Je to impuls, jak ve Vašem sídle neopakovat stejné chyby a uspořádat věci lépe.

Kdo odborně poradí či pomůže?

Česká komora architektů (ČKA) poskytuje zájemcům, kteří uvažují o zřízení pozice městského architekta bezplatné konzultace, které upřesní, prohloubí či rozšíří informace zde uvedené.  V případě dalšího zájmu nabízí ČKA odbornou spolupráci při zřízení pozice městského architekta a také při přípravě, průběhu a vyhodnocení výběrového řízení na tuto pozici.

Kontakt:

Kateřina Slaná, e-mail: katerina.slana@cka.cz - sekretář PS Urbanismus

Eva Faltusová, e-mail: eva.faltusova@cka.cz - právní dotazy