Pocta ČKA za rok 2017 a 2018

Česká komora architektů vyhlásila na nominačním večeru České ceny za architekturu konaném na Fakultě architektury ČVUT v Praze v pondělí 10. června 2019 laureáty ocenění Pocta ČKA za roky 2017 a 2018. Ocenění Pocta ČKA za rok 2017 udělila prof. Jiřímu Suchomelovi, ocenění Pocta ČKA za rok 2018 prof. Ivaru Otrubovi. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury.

 

Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná veřejnost včetně členů jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty vybírá odborná porota. V té, která navrhla udělení Pocty ČKA za rok 2017 profesoru Jiřímu Suchomelovi, usedli architekti Michal Kuzemenský, Jan Sedlák a Marcela Steinbachová,  architekt a teoretik Ondřej Beneš a architekt, publicista a děkan liberecké Fakulty umění a architektury Osamu Okamura. Porota, od které vzešlo ocenění Pocta ČKA za rok 2018 profesoru Ivaru Otrubovi, byla složená z architektů Jána Stempela a Ivana Wahly, historika architektury a pedagoga Vladimíra Šlapety, teoretičky a historičky architektury Ivety Černé a publicistky Dagmar Vernerové. Česká komora architektů uděluje toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.

 

Pocta ČKA za rok 2017 – profesor Jiří Suchomel

 

Profesor Jiří Suchomel (* 14. září 1944, Kladno) je český architekt a vysokoškolský pedagog, liberecký patriot, ale současně člověk světového formátu. Je jeden ze zakladatelů Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a její bývalý děkan. Působil u nás i v zahraničí, a to jak svojí architektonickou tvorbou, tak při své pedagogické činnosti. Za studií praktikoval v roce 1965 u Landbauamtu v Donauwörthu, v roce 1966 pracoval v ateliéru George, Trew a Dunn v Londýně a v roce 1969 také u architekta Gottfrieda Böhma v Cáchách; jako pedagog působil např. v roce 1990 jako lektor programu Design International na Université du Québec, v roce 1991 jako hostující profesor na College of Architecture and Urban Planning na univerzitě v Michiganu, v roce 1994 jako hostující profesor na Fakultě architektury Technické univerzity v Mnichově. Z vlastí práce lze vyzdvihnout např. v roce 1980  soutěžní návrh „Tegeler Hafen“ pro IBA Berlin oceněný 2. cenou (s J. Eislerem, E. Přikrylem, M. Rajnišem a D. Vokáčem), v roce 1985 bytové domy IBA v Berlíně (s J. Eisler, E. Přikryl), v roce 2001 Český dům pro Evropskou vesnici - mezinárodní stavební výstava Bo01 v Malmö (s J. Pelcem a S. Staňkem) nebo úspěch v soutěži na rekonstrukci Reichstagu v Berlíně. Profesor Jiří Suchomel je spjatý s libereckým SIALem (Sdružení architektů a inženýrů v Liberci), který v období let 1991 – 1994 vedl. Z realizací lze jmenovat např. následující v Liberci - Oblastní závod české státní pojišťovny, palác Syner či Informační centrum a budova G Technické univerzity v Liberci.

 

Návrh na ocenění profesora Jiřího Suchomela podal architekt Jiří Žid, „jako dárek ve správnou chvíli k výročí čtvrt století od založení Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.“ Zásluhou Jiřího Suchomela vznikla fakulta oficiálně k 1. prosinci 1994. Její založení předurčovaly liberecké letní školy architektury, které Jiří Suchomel organizoval a probíhaly již o několik let dříve. Liberecká architektura, založena s hesly „malá, otevřená, dynamická” přispívá ve shodě navrhovatele i odborné poroty „významným dílem k rozvoji architektonické scény v ČR.“ Porota ocenila současně otevřenost Jiřího Suchomela světu i v jeho pedagogické činnosti: „I v rámci svého pedagogického působení profesor Suchomel vystupuje s velkým nadhledem a neváhá  zadávat i aktuální, světová zadání.“

 

Pocta ČKA za rok 2018 – profesor Ivar Otruba

 

Profesor Ivar Otruba (* 18. srpna 1933, Kyjov) je český krajinářský architekt, který významně ovlivnil vývoj svého oboru v České republice - jeho význam v podstatě není možné docenit. Je autorem návrhů mnoha krajinářských staveb u nás i v zahraničí - navrhuje a realizuje lázeňské parky, obnovy historických zahrad a parků, botanické zahrady a arboreta, hřbitovy i rodinné zahrady. Zabývá se také zahradnickým výstavnictvím. Výrazně se zapsal svojí pedagogickou činností a jako autor odborných publikací, současně je také významným popularizátorem evropské zahradní a krajinářské architektury. Je zakládajícím členem České komory architektů. Mezi ukázky jeho tvorby patří nadčasově architektonicky pojatá Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, lázně Karlova Studánka, botanická zahrada ve Štramberku, lázně Bardejovské Kúpele, areál Kamencového jezera v Chomutově, obnova zámecké zahrady a parku v Mikulově, areál Brněnských veletrhů a výstav a také mnoho projektů jako areál zámku v Jezeří, hřbitovy v Mostě a Chomutově, které se kvalitou výtvarného pojetí výrazně vymykají českému i mezinárodnímu standardu. Mezi lety 1990 a 2000 koncipoval výuku budoucích krajinářských architektů na Mendelově univerzitě v Brně, kde je emeritním profesorem.

 

Nominace na ocenění profesora Ivara Otruby byla mimořádně silná (podal ji Ústav krajinářské architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Katedra zahradní a krajinné architektury Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze, rada České asociace pro krajinářskou architekturu, Petr a Markéta Veličkovi, Susanne Spurná, Tomáš Jiránek a Jakub Chvojka, Terra Florida (Zuzana Štemberová, Markéta Mádrová, Jan Sulzer, Lada Veselá, Lucie Vogelová) a Robert Pokluda). Porota „jednohlasně oceňuje profesora Ivara Otrubu nejen za celoživotní přínos v oboru krajinářské architektury, ale i za přínos při výchově a formování budoucích krajinářských architektů.“ Připomenula, že v době studií Ivara Otruby „se školení krajinářských architektů v našich zemích teprve začínalo formovat a nebylo z čeho vycházet,“ velkou měrou se proto věnoval samostudiu. Zajímal se také o výtvarné umění a umění obecně. Porota ocenila mimořádnost brněnského arboreta vybudovaného podle vlastního návrhu Ivara Otruby. „Během patnácti let zde vznikla jedinečná sbírka rostlin, jejíž ucelenost, vědecké i výtvarné pojetí bylo a stále je na evropské úrovni,“ oceňují porotci.