Pocta ČKA za rok 2009
Česká komora architektů udělila dne 29. června 2010 profesoru Emilu Přikrylovi Poctu ČKA 2009. Slavnostní ceremoniál, jehož se zúčastnila nejméně stovka Přikrylových obdivovatelů, proběhl v prostorách Galerie Benedikta Rejta v Lounech.
Česká komora architektů (ČKA) udělila 29. června 2010 profesoru Emilu Přikrylovi Poctu ČKA 2009. Slavnostní ceremoniál, jehož se zúčastnila nejméně stovka Přikrylových obdivovatelů, proběhl v prostorách Galerie Benedikta Rejta v Lounech, jejíž jedinečná rekonstrukce byla realizována podle projektu laureáta v polovině devadesátých let.
Pocta České komory architektů je udělována již od roku 2000 významným osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsaly do historie moderní české architektury. Profesor Emil Přikryl (* 1945) nepředkládá tlusté portfolio realizací, ale přesto bezesporu splňuje kritéria pro získání této ceny. Narodil v Bílovci na Moravě v rodině malíře a učitele výtvarné výchovy. Fakultu architektury ČVUT ukončil v roce 1968 a od téhož roku studoval na Škole architektury Akademie výtvarných umění u profesora Františka Cubra. Od roku 1969 byl členem Školky SIAL, později pracoval ve Stavoprojektu Liberec pod vedením architekta Karla Hubáčka, laureáta Pocty ČKA 2005. Zde pracoval až do roku 1990. Tehdy opustil SIAL a byl jmenován profesorem Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze, na níž působí dodnes.
Odborná porota vybírala laureáta z 21 nominovaných osobností. Důvody jejího rozhodnutí jsou vysvětleny v závěrečném prohlášení jasně: „Emil Přikryl odbornou a pedagogickou činností i neúnavným probouzením vědomí svých kolegů zásadním způsobem ovlivnil celou generaci české architektury. Je to nepochybně proto, že s důsledností jeho myšlení je úzce spojena i důslednost hledání a pokládání podstatných otázek. Nyní dozrál čas, abychom mu za jeho práci udělením Pocty České komory architektů projevili vděk a úctu.“
Na slavnostním ceremoniálu v Galerii Benedikta Rejta v Lounech shrnul Přikrylův význam ve své řeči profesor Rostislav Švácha, který je nejen jeho kolegou na AVU, ale je také jedním ze čtyř autorů textů v právě vydaném katalogu Emil Přikryl a jeho škola. Z Přikrylových projektů připomenul např. realizaci vily Věry Chytilové v Praze-Troji, návrh muzea v Mostě, obchodní středisko Uran v České Lípě, soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice nebo Janáčkovo kulturní centrum v Brně. Důležité byly rovněž jeho práce do zahraničí – soutěžní návrhy na čtvrť Tegeler Hafen v Berlíně, varianty řešení konzulátu v Šanghaji, dostavba Arzenálu v Benátkách, dostavba muzejní čtvrti ve Vídni, na níž spolupracoval s přáteli ze SIALU, či návrh na operu Bastille v Paříži. „Vážím si všech děl jako výsledků autorova nesmírného úsilí udělat každou věc naprosto dokonalou. Oceňuji je však i jako projevy autorovy hluboké víry v architekturu. V každém z Emilových projektů prožívá disciplína architektury svůj svátek,“ řekl Rostislav Švácha. V polovině devadesátých let se podařilo realizovat jeho nejdůležitější dílo – rekonstrukci Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která je považována za jeden z nejvýznamnějších počinů české architektury po roce 1989. „Vložil do ní velký kus své víry v architekturu. Stoupenci víry, o níž mluvím, hledí na architekturu jako na tvůrčí disciplínu, která umí obohatit lidský život a dovede nás povznést“. Švácha také upozornil na posledních dvacet let, kdy se Přikryl velmi intenzivně věnuje pedagogické činnosti na škole architektury na pražské AVU. Jeho zásluhou se z ní stalo vedoucí učiliště oboru u nás a většina absolventů školy se řadí mezi špičkové architekty.
Pětičlennou porotu zastupoval architekt Ondřej Císler, spoluautor koncepce katalogu a absolvent Přikrylovy školy. Ve svém vystoupení připomenul úvodní slova odůvodnění poroty: „Architektura je práce svobodného ducha. A jsou architekti, kteří umí v druhých lidech probouzet odvahu. Svým dílem, erudicí, prací myslitelskou, pedagogickou, osobním i občanským postojem. Takoví architekti mají být po právu oslavováni, je jich totiž málo. V tomto smyslu vyniká mezi českými architekty Emil Přikryl.“
Architekti Markéta Jurečková a Pavel Joba poděkovali jménem absolventů Školy architektury Emila Přikryla za osobní nasazení, množství energie i čas věnovaný studentům. „Naučil jsi nás, Emile, vydat ze sebe maximum a nebát se. Neříkal jsi, jak máme navrhovat, ale cítili jsme tvou stálou přítomnost a autoritu. Byla to metoda, jak nás dovést k samostatnosti a schopnosti pracovat,“ řekli mimo jiné architekti.
Poctu ČKA 2009 v podobě plastiky od sochaře Richarda Kočího předal profesoru Emilu Přikrylovi předseda České komory architektů Jan Vrana. Popřát laureátovi přišly desítky předních osobností české architektonické scény, studenti i přátelé, mezi nimi i ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech Alica Štefančíková, která byla iniciátorem rekonstrukce těchto unikátních prostor. Navzdory obrovskému aplausu, který předání Pocty doprovázel, působil při svém projevu Emil Přikryl skromně a snažil se především poděkovat svým učitelům, kolegům, přátelům i spolupracovníkům. Svou řeč zakončil přečtením úvahy Zvi Heckera o krizi společnosti.
Na závěr akce pokřtili ředitel nakladatelství Arbor Vitae Martin Souček a architekt Ondřej Císler katalog Emil Přikryla a jeho škola, který u příležitosti udělení Pocty vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci s Českou komorou architektů.
Markéta Pražanová, Tisková zpráva České komory architektů, 30. června 2010