Rodinné domy v Popovičkách

Majitelé prvního domu v Popovičkách se začali obávat, že sousední pozemek bude zastavěn stavbou, která nebude odpovídat jejich představám krásného bydlení a bude jim tak narušovat harmonii bydlení. Doporučili proto pozemek i architekta svému kolegovi. A tak byl dřevěnému domku navržen cihelný bráška. Oba domy společně působí jako archetypální manifest proti masové zástavbě typizovaných domů devastující české vesnice. Na třetí slámový dům, jak je v pohádce o třech prasátkách, nezbylo v našem případě místo. Příběh tak zachraňuje kolega Suske svým slámovým domem, bohužel ale mimo Popovičky. Těžištěm návrhu je prostup domu v příčné ose, kde vznikají dva prostory pro sezení kolem kulatého stolu - převýšený vnitřní a krytý venkovní. Oba prostory jsou uzavíratelné vraty. Princip je inspirován průjezdnými stodolami. Obývací část je již mimo toto centrum a navozuje spíše intimnější náladu. Ve zvýšeném podkroví je klidná noční zóna s ložnicemi a sociálním zázemím. Cihelná obezdívka pláště a břidlicová střešní krytina podporují společně s formou tradiční výraz. Celá kompozice obou domů působí vyrovnaně, přičemž rozdílný materiál na fasádách je příjemným rozptýlením. Obě zahrady se sjednotily v jednu, odbourala se tak zbytečná bariéra plotu a zahrada podtrhuje prostotu domů.