Dům Kapitol v Rašínově ulici v Brně

Hodnocení poroty

Modernizace Brna v průběhu druhé poloviny 19. století a prvních tří dekád 20. století probíhala s nemilosrdnou razancí. Slepence domů různých stavebních slohů stejně jako výstavné barokní paláce nebo kostelíky a kaple nahrazovaly několikapatrové činžovní domy s obchody, kavárnami a provozovnami. Dřívější bludiště ulic a uliček se měnilo v přehlednou uliční síť s komponovanými průhledy a zvláštní ochranářská péče byla věnována jen několika málo místům historického jádra města. Jedním z nich byl kostel sv. Jakuba, jehož průčelí nově lemovala dnešní Rašínova ulice. Na radu vídeňského urbanisty Camilla Sitteho měla být nároží okolo stojících domů oříznuta tak, aby před kostelem vznikla piazzeta. K realizaci tohoto námětu se přihlásili autoři domu Kapitol, který na nezastavěné parcele vytvořil svorník mezi uliční čarou domů na Rašínově ulici a ustupujícím nárožím domů lemujících Jakubské náměstí. Přední, nejdelší průčelí je obloženo alpskou rulou a nad obchodním parterem má pasová okna s dřevěným členěním, jako by se chtěla sladit s fasádou nedaleké Moravské banky od Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera. Ustupující průčelí je prosklené a v návaznosti na opěráky či věž kostela zdůrazňuje naopak vertikálu. Chytré řešení, které toto kontextuální čtení nabízí, přitom vychází ze zevrubné znalosti a obdivu, který autoři mají k brněnské meziválečné architektuře. Snaha navázat na tuto tradici a navrátit do architektury kvalitní materiály a jejich mistrovské zpracování se stala v devadesátých letech 20. století až jakýmsi kulturně-politickým gestem či součástí obnovy komunistickým režimem zdevastované společnosti. S odstupem času morální apel spojený se stavbou Kapitolu vyprchal, ale architektonická kvalita domu stejně jako pečlivé stavební provedení přetrvalo.