Rodinný dům v Liberci

Jednoduchý dům pro vlastní rodinu, zázemí pro práci, v Liberci, na úpatí Jizerek. Rodinně žijeme v přízemí, kde je k dispozici vše nutné v kontaktu se zahradou. Po schodech se odehrávají funkce navíc, prostorná pracovna s pokojem pro hosta a velká střešní terasa. Ta nám v letních měsících rozšiřuje nevelkou zahradu, láká k práci ven s notebookem, k lebedění, koukání do mraků, nebo pěstování zeleniny. Centrem dění uvnitř, je obytný pokoj v přízemí, obrácený na jih do zahrady, navazují na něj dělitelný dětský pokoj a ložnice. Na straně k ulici pak koupelna, wc a technická místnost. Jednotlivé prostory je možné oddělit, nebo propojit pomocí posuvných dveří. Konstrukce domu je dřevěná, fošnová, systém „two by four“, řešena je jako difuzně otevřená, opláštěná modřínovými prkny, které rychle stárnou a kontrastují se žlutou lazurou oken a nátěry desek. Standard byl projektován jako energeticky úsporný, s ústředním teplovodním vytápěním, el. kotlem, doplněným krbovými kamny a bojlerem. O pár let později jsme dům doplnili ještě o venkovní saunu, to když sousedé zbudovali malý rybníček. Zrušili jsme plot a užíváme propojené zahrady komunitně. Vybavuje mi to milé vzpomínky na dětství a knížku Astrid Lindgrenové, děti z Bullerbynu.