Rekonstrukce krematoria

Architektura modernistického krematoria byla v průběhu let necitlivě narušena stavebními úpravami i provozními změnami a důsledkem jsou chaotické, neosobní a nikoli zcela důstojné prostory pro poslední rozloučení. Objekt vyžaduje zásadní proměnu jako plnohodnotný celek, a proto navrhujeme rovnocennou součást objektu, jejíž architektonická hodnota přesáhne prostý součet rekonstrukce a přístavby. Současná vrstva dotváří celkovou kompozici, vrací se k původním principům stavby a dává vyniknout hlavnímu objektu smuteční síně. Abstrahovaný betonový závěs symbolicky odděluje vnitřní kontemplativní prostory od vnějšího světa. Atria a světlíky sem přivádí shora padající světlo, které symbolizuje naději. Systém atrií tak prosvětluje vnitřní prostor, poskytuje klidný výhled a především propojuje exteriér s interiérem – ovšem nejen vizuálně. Z lineárního shromažďovacího předprostoru se totiž do jednotlivých obřadních místností prochází právě skrz tato exteriérová atria. Několik metrů chůze na čerstvém vzduchu slouží jako zdůraznění a zároveň nevědomá příprava na nadcházející obřad. Tato ritualizace příchodu truchlících reaguje na aktuální společenskou bezradnost ohledně tématu smrti a snaží se architektonickými prostředky alespoň částečně navrátit pomalost a určitou duchovnost posledního rozloučení. Práce se světlem, atmosférou a materiály je pro celý projekt klíčová. Komplexní provozní vazby řeší racionální a ve výsledku jednoduchá dispozice, jejíž hlavní předností je přehlednost, funkčnost a vznik jediného hlavního vstupu. Stávající provozní část zůstává z ekonomických i praktických důvodů defacto nedotčena. Nejdůležitějšími parametry navrženého veřejného prostoru jsou jeho čitelnost a důstojnost. Materiálové jednotný předprostor, který vytváří decentní sokl, odděluje od svažujícího se parku lineární vodní prvek. Význam této hrany vymezující vlastní prostor krematoria posiluje březové stromořadí s posezením a zejména nutnost překonat zmíněnou vodní plochu po symbolickém můstku. Zahuštěná nástupní alej podporuje nejvýznamnější osu parku mířící na hlavní vstup do krematoria a následně se rozbíhá do prstence zeleně, který uzavírá symbolický posvátný okruh.