Termín: 23.2. od 17:00, s možností účasti on-line

OTTA je akcí otevřenou všem zájemcům, přesto však z organizačních důvodů přivítáme, pokud nám nahlásíte plánovanou účast na email info@cka.cz.

Martin Kloda (PS Legislativa): Kvalita jako veřejný zájem – pozvánka na OTTA

Dlouho jsem se trápil tím, jak tohle široké téma uchopit. Nakonec jsem dospěl k úplně stejné metodě, s jakou jsme dali před čtyřmi lety dohromady 5 největších českých měst, a následně pak sdružení městských odborných institucí pro architektury, plánování a rozvoj CityDeal (https://www.citydeal.cz/): zeptám se svých kolegů, jak to téma vidí a cítí. Téma OTTA opírám o "procesní integraci" povolování staveb, což je zároveň jednotnící princip připravovaného pozměňovacího návrhu k novele NSZ (více k procesu novelizace stavebního zákona najdete níže v textu). Úplně konkrétně mě zajímá právě "měřítko kvality" vystavěného prostředí, které je v současném (a potenciálně i budoucím) procesu rozhodování upozaděno jinými, kvantitativně měřitelnými "veřejnými zájmy".

Debata k proměně českého stavebního práva probíhá v naší zemi už neuvěřitelných 33 let, intenzivně pak posledních 6 let. V září 2017 formulovala Komora v v dopise předsedovi vlády ČR svých Deset tezí k novému stavebnímu zákonu. (https://www.cka.cz/komora/o-komore/pro-media/stanoviska-vyjadreni-cka/cka-predstavuje-teze-k-novemu-stavebnimu-zakonu ) V říjnu 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR Teze věcného záměru k rekodifikaci (pracovní verze 10/2018). Nový stavební zákon (NSZ) byl schválen Parlamentem ČR v roce 2021, převážná část předpisu nabývá účinnosti k 1.7. 2023.

Rekodifikace není dosud uzavřena, v březnu 2023 jde do 2. čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předloha tzv. „věcné novely“ stavebního zákona a s ní zbrusu nový Zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Vláda připravuje, stejně jako při projednávání NSZ v roce 2021, komplexní pozměňovací návrh k předloze zpracované ministerstvem. Jeho cílem je odstranit nejzásadnější chyby předlohy. Komora je v procesu přípravy aktivní, po zkušenosti s projednávání NSZ iniciovala v letošním roce vznik Platformy pro zdravý stavební zákon (https://www.cka.cz/komora/tema-CKA/novy-stavebni-zakon), sdružující významné instituce, na které bezprostředně dopadá stavební legislativa: zástupce měst a obcí, významné stavebníky, profesní a oborové komory, asociace a svazy ve stavebnictví. Iniciativní přístup k rekodifikaci potvrdila opakovaně jako prioritu činnosti Valná hromada ČKA v roce 2021 a 2022.

Kvalita vystavěného prostředí (High-Quality Baukultur) je v současné době, a nejen v profesně architektonickém prostředí, důležité téma. Uchování a rozvíjení kulturní hodnoty prostředí měst, vesnic a krajiny je v popředí zájmu zemí napříč kontinentem, od Británie přes Švýcarsko po Estonsko. Evropských konferencí k politikám architektury (European Conference on Architecture Policy – ECAP https://www.cka.cz/komora/tema-CKA/konference-ecap ) se tradičně účastní i východoevropské země, například Gruzie. Téma je i přes všechny kulturní, společenské, institucionální a historické odlišnosti společné.

Česko se podpisem Davoské deklarace (https://davosdeclaration2018.ch/en/dd;nav/index/davos-declaration pozn. deklarace byla vydána ve Francouzštině, Němčině, Angličtině a Italštině, oficiální překlad je k dispozici též ve Španělštině, Katalánštině, Gruzínštině, Holandštině, Lotyšštině, Litevštině, Finštině, Slovinštině a Rumunštině, kvalitní český překlad k dispozici není) zavázalo k podpoře kvalitní stavební kultury mimo jiné i úpravou legislativních nástrojů. Jak si v této oblasti stojí příprava NSZ a jaký cíl si máme my praktikující architekti stanovit a prostřednictvím své profesní komory prosazovat? Jak je v prostředí českého stavebního práva chápán a vykládán pojem „veřejný zájem“ a jak se projevuje na výsledné kvalitě vystavěného prostředí? Kdo má v procesech podle stavebního práva roli obhájce veřejného zájmu na vysoké kvalitě vystavěného prostředí? Kdo je nebo může být partnerem architekta v měřítku kvality vystavěného prostředí? Dá se vůbec kvalita „měřit“?

Moje pracovní hypotéza a otázka k debatě je jednoduchá: je samospráva měst a obcí přirozeným partnerem architekta na straně veřejné správy (tedy v povolovacím procesu) z hlediska vytváření kvalitního vystavěného prostředí (High-Quality-Baukultur)? Za jakých podmínek může takovou roli hrát a jaké nástroje k tomu potřebuje? Jaké nástroje máme k dispozici nyní, a jak se tyto nástroje přijetím NSZ změní? Shrnutí reflexe architektů z únorového OTTA má za cíl formulovat a upřesnit téma zvyšování kvality vystavěného prostředí pro odborně podložený postoj Komory v této oblasti stavebního práva. Těším se na vaši účast a debatu.