Vyhláška o technických požadavcích na výstavbu

Zásadním koncepčním problémem, který se bohužel již nepodaří z návrhu odstranit, je nízká přehlednost a neúměrné odkazovaní na technické normy. Pozitivní je, že se MMR v některých ohledech inspirovalo Pražskými stavebními předpisy a více se při stanovení požadavků zaměřilo na otázku, zda jednotlivé požadavky skutečně směřují k plnění konkrétního veřejného zájmu. Z pohledu ČKA zásadní je dosud probíhající debata o povinném proslunění bytů. MMR v návrhu ve srovnání s dosavadní úpravou “ustoupilo”, když nadále nepožaduje proslunění bytů o jedné obytné místnosti a bytů v podzemním a v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích. To ale nestačí.

Povinnost proslunění je jedním ze stavebně technických požadavků, které v současné době ztěžují tvorbu kvalitního urbanizovaného prostředí a odporují poptávce po efektivním a udržitelném prostředí krátkých vzdáleností. Je v rozporu s požadavky na utváření kvalitního vystavěného prostředí, s principy udržitelného rozvoje měst a zhoršuje jejich přehřívání. Mechanické požadavky na proslunění k 1. březnu prakticky vylučují výstavbu obytných domů s jinou orientací bytů než východ-západ (s odchylkou cca ±15°), čímž se stavebně technické požadavky dostávají do rozporu s požadavky na umístění stavby podél uliční čáry v kontextu místa a přímo vylučují možnost blokové zástavby a často i dostavby stávajících bloků. 

Technické požadavky na stavby ve městech, která se z hlediska kvality bydlení pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách v žebříčku hodnocení obytných kvalit (Vídeň, Berlín, Mnichov, Curych, Amsterdam, Kodaň) nemají předepsány požadavky na proslunění bytů. 

V rámci připomínkového řízení k vyhlášce, které v návrhu s povinným prosluněním větší části bytů stále pracuje, zaznívají od připomínkových míst nemístné a nepodložené argumenty. Ministerstvo zdravotnictví argumentuje “zdravotním hlediskem”. Neexistuje však žádný relevatní vědecký podklad, který by prokazoval zdravotní benefity přímého slunečního svitu (na rozdíl od zdravotních přínosů denního světla, které však nikdo nezpochybňuje). Zaznívají také argumenty o tom, že bude-li část bytů neprosluněných, “dopadne” to na ekonomicky nejslabší část populace. Kromě zopakování toho, že neexistuje doklad, že život v “prosluněném” bytě je zdraví prospěšnější než v bytě “neprosluněném”, je třeba uvést, že tato stanoviska opomíjejí posuny, k nimž dochází spolu s oteplováním měst. Život v neprosluněném bytě je v letních měsících mnohdy významně komfortnější než v bytě vystaveném slunečním paprskům.

Prosluněnost bytu by měla být podřízena osobním preferencím uživatele, stejně jako rozhodnutí, zda chce žít v bytě s balkonem, terasou, zimní zahradou, předzahrádkou nebo v přízemí či v podkroví. Pro závaznou legislativní úpravu v této věci je nulový veřejný zájem.