Teze ČKA ke komunálním volbám

Česká komora architektů současně již od komunálních voleb v roce 2014 upozorňuje na malé reflektování tématu péče o vytvořené prostředí v prioritách většiny zastupitelů. Kvalitní prostředí přitom zásadně ovlivňuje kvalitu našich životů, a proto by péči o ně měla být přikládána velká váha právě v komunální politice.

Materiál je obecný, je vhodné jej proto doplnit o konkrétní místní problémy. Doporučujeme nepředjímat řešení těchto problémů, ale požadovat jejich řešení kvalitními odborníky se zapojením veřejnosti. Rozsah uvedených bodů je potřeba přizpůsobit velikosti sídla. Vytyčené body mají sice význam samy o sobě, v celku se však jejich efekt násobí.

1.    Strategický plán jako společná dohoda obce

Řada obcí má strategický plán. V praxi je bohužel často nevýznamným formálním dokumentem.

Strategický plán by měl být zásadní dokument obce. Její celková vize vzniklá po široké diskusi. Součástí strategického plánu je vhodné mít i grafickou část s přehledným vyznačením záměrů a časovým plánem. Nabídne obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad prioritami. Má obsahovat plán investic a mapu majetku obce i míst vhodných pro architektonické soutěže. Bude posouzena rovněž kvalita historických budov a lokalit včetně brownfieldů, aby mohl být připraven plán jejich využití. Strategický plán je vhodné zpracovat či aktualizovat prioritně po ustavení nových koalic a první výstupy, které určí prioritní místa a témata, mít během prvního roku volebního období. Je vhodné nastavit získávání potřebných informací ke sledování plnění strategického plánu, zejména ekonomických dat, vstupů od občanů a ukazatele kvality života. Strategický plán má být podkladem územního plánu. Hodnocení vývoje a užívání strategického plánu by mělo probíhat jednou ročně s případnými korekcemi. Důležitější je kvalita než čas.

2.    Srozumitelná a jasná podoba územního plánu

Většina obcí má územní plán. Bohužel je to často formální dokument, který slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků, nikoliv k odbornému doporučení směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity.

Z územního plánu by se měl stát zásadní dokument obce, její prostorová vize. Aktivní mediace a participace strategického plánu směrem k veřejnosti mají přecházet plynule do aktivní mediace a participace územního plánu. Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru – včetně zeleně a všech druhů dopravy) je vhodné prověřit územní studií. Územní plán má být obecně srozumitelným dokumentem a obsahovat výkres urbanistické koncepce. Péče v rámci územního plánu má být věnována i krajinnému plánování a propojení obce s krajinou.

3.   Zodpovědná správa městského majetku

Většina obcí nemá přehledné znázornění svého nemovitého majetku ani strategii péče o něj. V důsledku toho se rozhodují nekoncepčně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité.

Součástí strategického plánu je vhodné mít i mapu městského majetku a varianty strategie nakládání s majetkem města. Veřejné investice je vhodné konzultovat s městským/obecním architektem, pokud ho obec má. Přínosné je zpracovat mapu nevyužívaných městských pozemků a budov a umožnit a podporovat jejich alternativní využití, a to i krátkodobé. Výhodné je vyhodnocovat náklady na údržbu komunikací, veřejných prostorů a provozu veřejné dopravy – aby bylo možné srovnávat různé části a optimalizovat je při nové zástavbě či přestavbách.

4.   Výběr zpracovatelů na základě kvality

Většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Při stejném způsobu výběru by se např. sólista opery vybíral pouze podle ceny. Zejména u projektů se ale rozhoduje i o ceně budoucí stavby a provozních nákladech, tedy o deseti až stonásobně větší investici. Podobné to je u zpracovatelů územních plánů. Bez posouzení akce jako celku dochází k plýtvání městskými financemi.

Zpracovatelé projektů i staveb nesmí být vybíráni pouze podle ceny, ale podle celkové kvality a dlouhodobé přínosnosti. U výběru projektantů je potřeba zohlednit i cenu budoucí stavby a jejího provozu. Ve výběrech to zvládnou poroty s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků (zejména u projektů). Pro výběr projektantů strategického plánu, územního plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí je potřeba využívat soutěž s předkládáním návrhů. Stejný postup platí i pro soutěže malého rozsahu, které mohou být i vyzvané na základě hodnocení portfolií. Městský/obecní architekt bude vybrán ve výběrovém řízení převážně odbornou porotou.

5.   Městský/obecní architekt

Většina obcí nemá architekta města nebo obce. Nikdo nepečuje o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu. Pokud jej obec má, je často pouhým úředníkem schvalujícím různé záměry v území. Nemá aktivní roli.

Obec zřídí či posílí pozici architekta města/obce v rozsahu dle možností obce (celý nebo částečný úvazek či forma externí spolupráce). Bude administrovat architektonické soutěže. Bude vyvíjet osvětovou a výchovnou činnost směrem k většímu zájmu veřejnosti, a zejména dětí a mládeže o prostředí. Bude spolupracovat se školami a seniorskými kluby na vzdělávacích projektech. Bude schopen vést nebo se podílet na participaci a mediaci s občany i developery a stavebníky. Bude nabízet odborné služby obcím ve správním území. Bude mít přehled o dotacích a pomůže při čerpání dotací týkajících se veřejného prostoru a prostředí včetně krajiny. Bude dohlížet na kvalitu městských investic do výstavby a správy a bude je koordinovat. Využije spolupráce s Českou komorou architektů

6. Zaměření na konkrétní projekty či problematiku

Zvýšenou péči je vhodné věnovat konkrétním specifickým problémům města (např. zelená páteř, prostředí řeky, nevyžívané areály/budovy, krajina v okolí města apod.), aby byly řešeny celkově se zapojením kvalitních odborníků a za účasti veřejnosti. Tyto problémy je nejlepší vytipovat v rámci participace na tvorbě či aktualizaci strategického plánu. Řešení problémů doporučujeme připravit dle jejich priority bez ohledu na případné dotace, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena veřejnost. Tím není dotčena důležitost obcí orientovat se v dotačních titulech. Zlomek nemandatorní části rozpočtu je vhodné věnovat formou participativního rozpočtu na realizaci námětů, které vzejdou ze strany občanů.

7.   Využívání dotací pro kvalitní kulturní prostředí

Většina obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu bez zájmu o řešení problémů místa. Často se pouze nahradí dožilé materiály a celkový nevyhovující charakter prostředí se ponechá. Mnohdy se jedná o návrat k původní situaci bez ohledu na nové možnosti a již proběhlé intervence samotných uživatelů. Výsledkem je frustrace uživatelů a nezájem o ovlivňování prostředí.

Obec má připravovat projekty průběžně podle potřebnosti. Ve většině případů to je studie, která bude dopracována při „oživení“ akce. V projektech musí být zahrnut i management veřejného prostoru včetně prostředí sídlišť. Před přípravou zadání projektů bude probíhat participační proces. Kvalitní existující stavby a prostředí budou přednostně rekonstruovány a revitalizovány namísto rozsáhlých asanací. Při sledování možných dotačních titulů je přínosné zapojit i městského/obecního architekta a využít informační podpory České komory architektů.

8.   Cílená podpora výtvarné intervenci a regulace reklamy

Většina obcí rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. Od 60. let v západní Evropě a USA stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V ČR byla tato tradice zrušena. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách.

Město zahrne úvahu o výtvarné složce jako součásti veřejné investice. Výtvarné intervence budou součástí strategického plánu. Město zpracuje regulaci reklamy na svém správním území. Kontrolní funkci bude mít architekt města nebo obce, pokud jej obec má.

9.   Zapojení občanů

Většina obcí se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání.

V návaznosti na strategický plán a územní plán by měla kontinuálně probíhat aktivní mediace obce s občany, jejíž součástí je participace ke konkrétním tématům. Vhodné je využívat komunitního koordinátora (mediátora), který průběžně aktivně představuje činnost obce a hledá způsoby zapojení veřejnosti. S komunitním koordinátorem by měl úzce spolupracovat architekt města/obce (pokud jím sám není) jako mediátor územního rozvoje. Česká komora architektů k participaci, která se týká prostředí města, nabídne školení.

10. Vzdělávání veřejnosti

Většina obcí se nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o prostředí. Tento nezájem vede
k pasivitě a nezájmu o společné prostředí. Zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání přebírání osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být odtud“.

Obec se má věnovat vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žije, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce je důležité zapojit školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce obce. Školy je vhodné podporovat v účasti na celostátních vzdělávacích programech týkajících se zájmu a péče o prostředí. Pomoci by měl architekt města, spolupráce s Českou komorou architektů a neziskovými organizacemi, které se péči o vytvořené prostředí a vzdělávání věnují.

Česká komora architektů, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu vytvořeného prostředí, je připravena samosprávě i veřejnosti poskytnout k otázkám spojeným s místním rozvojem a péčí své konzultace, v některých případech i bezplatné.