Rozsudek k licenci ze smlouvy o dílo k architektonické studii

O co v případu šlo

V daném případě žalobce (autor studie) vytvořil architektonickou a urbanistickou studii „Obnova zámeckého areálu v Děčíně“, a to na základě smlouvy o dílo se žalovaným (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví). Žalovaný následně uzavřel se statutárním městem Děčín smlouvu o dílo jak na zhotovení „Návrhu ideového prostorového řešení parku na Mariánské louce v Děčíně“, tak i výše uvedené studie. Město následně návrh a studii realizovalo.

Svojí žalobou se žalobce domáhal určení, že je autorem studie a že jejím užitím v návrhu žalovaného došlo k zásahu do jeho autorských práv. Dále rovněž požadoval zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím za bezdůvodné obohacení, které měl žalovaný získat tím, že bez řádného oprávnění zpřístupnil studii žalobce třetím osobám.

Právní hodnocení Nejvyššího soudu

Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, který posuzoval rozsah zákonné licence dle § 61 odst. 1 autorského zákona vyplývající ze smlouvy o dílo, resp. zda je součástí této licence i zpracování a zařazení díla (studie) do podkladů pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (i přesto, že žalobce na fakturách s vyúčtováním prací na studii dal jasně najevo, že zaplacením faktury nejsou postoupena autorská práva k ní).

Nejvyšší soud došel k závěru, že účelem závazku (smlouvy o dílo) vytvořit architektonické dílo je zásadně i následné zhotovení takového díla pro potřeby objednatele, a to i když je dílo vytvořeno a odevzdáno v podobě architektonické studie. Součástí zákonné licence podle § 61 odst. 1 autorského zákona je tak i oprávnění objednatele k rozmnožení díla nejen výslednou stavbou, ale i všemi ostatními způsoby, které jsou pro realizaci dané stavby obvyklé či nutné.

Součástí této licence je dále i oprávnění poskytnout podlicenci třetím osobám, které jsou k realizaci stavby zapotřebí. Pro tyto účely si tak není objednatel povinen vyžádat svolení od autora studie, a to i když výslednou stavbu v přiměřené podobě pozmění, přetvoří či spojí s jinými autorskými díly (pokud se nejedná o užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu ve smyslu § 11 odst. 3 autorského zákona).

Objednatel tedy následně může – bez součinnosti autora či povinnosti hradit mu odměnu – dílo zpracovat či nechat zpracovat do podoby dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby, apod. 

Je rovněž nerozhodné, zda autor studie při sjednávání prvotní smlouvy o dílo předpokládal další zisk z uzavření navazujících smluv na zhotovení díla v podobě projektové dokumentace nebo na zhotovení stavby samotné.

Skutečnost, že v daném případě žalobce uváděl ve fakturách, že jejich zaplacením nejsou postoupena autorská práva k jeho studii, na výše uvedeném nic nemění, jelikož tak činil až po uzavření samotné smlouvy o dílo.

Obecná doporučení k uzavírání smluv o dílo k architektonickým studiím

Na základě výše uvedeného lze tak obecně doporučit, aby autoři architektonických studií ve smlouvě o dílo, kterou uzavírají s objednatelem, trvali na explicitní textaci podmínky, že jejím uzavřením a vytvořením studie nevzniká objednateli žádné licenční oprávnění a že s výslednou studií nemůže jakkoliv nakládat bez předchozího souhlasu autora. Ustanovení § 61 odst. 1 autorského zákona toto umožňuje, resp. cílí na situaci, kdy toto ve smlouvě sjednáno není. 

Lze rovněž doporučit pro případ, že autor chce studii použít i pro jiné účely (např. pro jiného potencionálního objednatele), ve smlouvě toto výslovně uvést. Není-li toto výslovně sjednáno, může tak autor podle § 61 odst. 2 autorského zákona učinit, pouze pokud to není v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. Co ale jsou či nejsou takové zájmy objednatele nelze předem vždy určit, je lepší proto tuto variantu ve smlouvě o dílo ošetřit předem.

JUDr. František Vyskočil, Ph.D., advokát a partner

Vyskočil, Krošlák a partneři, s.r.o., advokátní kancelář

https://www.akvk.cz/cs/