ČKA k problematice regulace služeb airbnb

V rámci ČR jsou známy statistiky využívání Airbnb v Praze, popsané v analýze IPR s názvem „Fenomén Airbnb a jeho dopadů v kontextu hl. města Prahy“ (Marianovská, aktualizace 2021). Podle závěru analýzy má míra rozšíření krátkodobého ubytování v bytech (tedy provozování Airbnb ve stavbách s odlišným způsobem využívání) dopad na řadu zájmů, jejichž ochrana je zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě svěřena České komoře architektů. ČKA má za to, že aktuální situace zhoršuje kulturu utváření prostředí, stavební kulturu a obecně kvalitu života především ve velkých městech a turistických centrech v Česku. Vyzývá, aby se problematikou poskytování krátkodobého ubytování zabývaly i municipality.

Z hlediska působnosti ČKA Airbnb negativně ovlivňuje především následující oblasti:

1. Kvalita a obytnost městského prostředí

Především v centrálních částech měst, tedy těch, jejichž kvalita by měla být předmětem zvýšeného zájmu a péče, vede neregulované rozšíření krátkodobého ubytování v bytech ke změnám sociální struktury a užívání, dopadajícím především na dlouhodobé rezidenty. Převaha turistů a s ní související změny vybavenosti vedou k snížení kvality života obyvatel a jejich postupnému odchodu z těchto míst, což centrální čtvrti města dále umrtvuje a snižuje jejich kvalitu pro všechny uživatele.

2. Dostupnost bydlení

Forma krátkodobého ubytování v bytech je právně validně neodůvodněná a nezakotvená. Neregulovaný trh s krátkodobým ubytováním prohlubuje jeden ze závažných aktuálních problémů některých českých měst tím, že vytěsňuje jejich původní funkci, snižuje nabídku bytů určených pro dlouhodobé bydlení a ve svém důsledku zhoršuje dostupnost bydlení.

3. Dodržování stavebních norem, bezpečnost

Jednotky užívané ke krátkodobému ubytování mimo ubytovací zařízení (nejčastěji přes platformu Airbnb) jsou obvykle kolaudovány jako byty, nikoli jako ubytovací jednotky. To může být v konfliktu např. u splnění požárních předpisů, zejména v případech, kdy jsou pro poskytování ubytovacích služeb využívány celé budovy.

Možné přístupy k regulaci krátkodobého ubytování mimo ubytovací zařízení uvádí analýza IPR na příkladech Amsterodamu, Paříže, Barcelony a Vídně. Regulace obvykle kombinují požadavek registrace, časového limitu, po který je provozování služby povolené, prostorových limitů (resp. limitů pro počty hostů), kvantitativní/geografická omezení včetně výběru místních daní, účinné kontroly či udělování pokut). Uvedené možnosti však není možné využívat bez potřebných kompetencí a nástrojů. Výše nastíněné negativní dopady a rizika neregulovaného poskytování ubytovacích služeb ve stavbách určených pro bydlení, nelze účinně eliminovat bez podpory místních samospráv.

ČKA má zato, že je třeba iniciovat vznik právní úpravy (např. novelizací zákona o obcích a hlavním městě Praze), který municipalitám svěří pravomoc dle místních podmínek regulaci Airbnb zavést, účinně kontrolovat, případně vymáhat sankce. Česká komora architektů je připravena přispět nominací architektů a urbanistů pro účast v diskusi problému.