U Zvonu v centru Plzně

Urbanisticko-architektonická soutěž, ideová, veřejná anonymní, jednokolová

 

Vyhlašovatel: Statutární město Plzeň

Porotci nezávislí: Ludvík Grym, Zdeněk Jiran, Radek Kolařík, Jiří Plos, Jan Štípek, Petr Kratochvíl, Hana Drdová, Petr Malinský

Porotci závislí: Anna Hostičková, Marcela Krejsová, Jaroslava Maříková, Petr Náhlík, Jan Anderle, Petr Domanický, Irena Langová, Miroslav Kalous

Termín konání od 13. 6. 2003 do 26. 9. 2003

 

Ceny a odměny celkem: 625 000 Kč

 

Udělené ceny a odměny

1. cena (2x)

– Tomáš Král

– Václav Ulč, Radek Dragoun, Eva Švarcová – kolektiv AVE architect, a. s.

2. cena – neudělena

3. cena – Jiří Zábran

Odměna – Vanda Krčiková

Odměna (3x)

– Karel Hanzlík, Václav Fiala

– David Kotek, Vít Zenkl, Jaromír Havlena, David Saturka, Alena Mazalová

– Jan Švec, Irena Hradecká, Klára Erbenová

 

Náhrada režijních nákladů: 47 000 Kč

 

Hodnocení poroty vítězného návrhu Tomáše Krále:

Jeden ze dvou vítězných návrhů a dvou či tří návrhů vzbuzujících nejprotikladnější reakce členů poroty, avšak návrh po všech stránkách nejpropracovanější, byť vědomě kontroverzní. Smyslem tohoto pojetí bylo naznačit co nejsdílnějšími a nejúčinnějšími prostředky, že se jedná o lokalitu pro rozvoj této části města, ale potažmo celé Plzně, klíčovou. Tuto skutečnost potvrzuje autor i v textové zprávě, která nejdůsledněji analyzuje výchozí situaci místa, vymezuje základní urbanistické předpoklady řešení (nepřekročitelné meze zástavby v poloze, ploše i hmotných objemech, nejvýznamnější vztahy k širšímu okolí). Významu místa i nepřímým odkazům k tradici místa i města volbou výrazně technické estetiky objektu i návrhu konstrukce formou Möbiova pásku, který svou konfigurací umožňuje reagovat na urbánní situaci a otevírat prosklenými plochami objekt vůči nejvýznamnějším pohledovým místům (a naopak jej uzavírat tam, kde má být místo striktně vymezeno). Návrh patří do skupiny návrhů jednoznačně deklarujících mimořádný, proto iniciační charakter místa, jehož zástavba by se měla stát impulsem i imperativem pro nejvyšší nároky na dostavbu současného Pražského předměstí. Stavba je pojednána nejen jako místo pro poskytování určitých konkrétních veřejných funkcí, ale také jako výtvarný symbol.

Grafické i textové podání návrhu má mimořádně vysokou kvalitu. Návrh je zpracován graficky přehledně. Podává ucelenou informaci a textová zpráva je jeho organickým doplňkem.

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení poroty vítězného návrhu Václava Ulče, Radka Dragouna a Evy Švarcové (AVE architect)

Jeden ze dvou vítězných návrhů. Návrh rovněž vysoké kvality, který se též důsledně hlásí k mimořádnému, až iniciačnímu významu této lokality. Volí formy a prostředky méně kontroverzní, spíše stavitelsky tradiční, avšak navrhuje hmotu kompaktní, reagující na všechna významná pohledová místa a vymezující se nekonkurenčně vůči centru města. Respektuje historicky vzniklé a stabilizované cesty a potvrzuje význam místa umístěním veřejných funkcí celoměstského až regionálního dosahu. K dosažení kompaktního výrazu i dispozičního uspořádání volí návrh oblé formy méně razantní, avšak jednoznačně určené. Byť je název Dům–Srdce poněkud zavádějící, nespornou kvalitou návrhu je snaha citlivě (srdcem?) reagovat na místo a nabízet městu a jeho občanům služby.

Grafické podání je velmi čisté a přehledné, umožňuje rychlou orientaci v navrhovaném řešení a je v souladu s textovou zprávou.