Nový domov roku 2004
Status
Regulérnost
Datum ukončení soutěže
Popis
Vyhlašovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českou komorou architektů
Předmět soutěže: Předmětem soutěže jsou stavby realizované na území České republiky dokončené v průběhu roku 2003 nebo 2004 a dosud nepřihlášené do předchozích ročníků této soutěže.
Porota:
Termín konání soutěže: 24. 6. 2004 - 15. 9. 2004
Ceny a odměny celkem: 180 000 Kč.
Ceny:
- rodinný dům - Zdiby 188, autor: Tomáš Drašner, cena pro vítěze: 20 000 Kč.
- rodinný dům - vila v Berouně, autor: HŠH, s.r.o. - Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka, cena pro vítěze: 20 000 Kč
- rodinný dům - "Dům - Plot" , autor: Atelier 69, cena pro vítěze: 20 000 Kč
Hodnocení oceněných návrhů:
Bytový dům Nedvědovo náměstí - Praha-Podolí, autoři: J. Šafer, Ing.arch. O. Hájek, ing.arch. L. Fescu, Ing.arch. T. Pavlík
Výstavba nových obytných celků se programově orientuje především na okrajové městské čtvrti, kde v nezastavěném území vytváří monofunkční periferní prostředí. Většina našich měst přitom stále disponuje dostatkem zbytkových ploch různého druhu přímo v širších centrech. Bytový dům v Podolí je příkladem úspěšného využití podobného území. Vyrostl na místě dočasné zástavby a kompaktní formou dotvořil městský blok - základ standardní městské struktury. Důsledné je využití vlastností a možností staveniště, maximální výtěžnost pozemku bez překročení kapacitních možností. Vytváří velmi dobré poloveřejné prostředí vnitrobloku. Reaguje dobře na urbanistický kontext a zhodnocuje jej. Obytný dům je výsledkem práce zkušeného architekta, který umí dobře odhadnout a respektovat potřeby stavebníka a budoucích uživatelů. Jde o profesionální výkon, příkladnou, oboustranně prospěšnou spolupráci developera a architekta, o stavbu hodnou následování.
Jednotlivé byty mají citlivě řešené volné dispozice, které se bez problémů přizpůsobují rozmanitým potřebám svých obyvatel. Za zmínku stojí i společné domovní prostory řešené sice úsporně, ale s kultivovaným detailem. Vzhledem k vhodnému použití materiálů není třeba experimentovat s komplikovanými technickými detaily. Fasády jsou řešeny nápaditě, jejich členitost není formální a posiluje obytnou atmosféru domu. Relativně vysoká cena bytů odpovídá jak lokalitě, tak kvalitě domu. 
Rodinný dům - Dobřejovice, autoři: K2 - Jiří Poláček, Ing.arch. Václav Škarda, Ing. arch. Zdeněk Heřman
Příměstské vesnice jsou atakovány novou rodinnou výstavbou městských obyvatel, která většinou nerespektuje celkový ráz sídla ani jemné souvislosti původní architektury a urbanismu. Právě rostlá urbanistická struktura je přitom často nejhodnotnejším prvkem místního prostředí.
Rodinný dům v Dobřejovicích je výjimečným hned z několika důvodů. Stavebník a architekti od začátku přistupovali k původní situaci - dům babičky a hospodářské stavby - s porozuměním a smyslem pro hodnotu tradic. Původní soustavu objektů neznásilňovali, ale snažili se najít řešení v rámci jejích limitů. Výsledkem těchto úvah je rodinný dům, který vznikl na místě jedné z hospodářských staveb, převzal její základní obrysy a dnes tvoří s ostatními vyvážený harmonický celek. Novostavba, i přesto, že je svébytným moderním rodinným domem, na sebe vlastně ničím neupozorňuje.
Výškou, omítkou, sklonem střech, použitými materiály i celou svou prostou formou harmonizuje s tradiční venkovskou zástavbu. Je v protikladu k romantizujícím pseudotradičním řešením, která tak často vidíme na současných rodinných domech. I přesto, že reaguje na místní stavební tradici, plně se hlásí k poučení moderní architekturou. Rodinný dům v Dobřejovicích nám ukazuje, jak je možné citlivě zúročit zdánlivě nepříznivou situaci na pozemku, jak je možné moderně bydlet na selském dvoře, jak mohou prostředky moderní architektury vytvářet malebné a romantické obytné prostředí. Právě díky těmto vlastnostem ho můžeme považovat za významné poselství pro budoucí stavebníky.
Architektura domu je soudobá, ale nechová se kontrastně k historickému prostředí, naopak z něho vychází. Stejně tak materiálové řešení odkazuje k lidové rukodělné tradici a k prostému, ale fortelnému detailu.
Schéma tvarového a dispozičního řešení přesně odráží život obyvatel i umístění domu. Dům vyniká velmi příjemnou obytnou atmosférou, zcela neběžnou u současné standardní produkce rodinných domů.
Technicky dobře provedená stavba, v dané situaci vhodné preferování přírodních materiálů, technologií a úprav povrchů.
Je třeba ocenit sílu a jednoduchost konceptu a odhodlání, s nímž byl moderní, ale s původním prostředím harmonický výraz prosazen ve stavebním řízení. 
Rodinný dům – Zdiby 188, autor: Tomáš Drašner
Proměna příměstských rekreačních čtvrtí na vilové čtvrti v poslední době postihla všechna větší města v bývalých komunistických zemích. Víkendovou chatu vlastnila většina populace. Kultura chataření a chalupaření byla jistým druhem úniku před totalitní mocí. Dnes je často právě rodičovská chata pro mladého člověka jedinou alternativou, jak se dostat k vlastnímu bydlení. Přestavba či náhrada chaty na zahradě domem bude pravděpodobně v blízké budoucnosti častý úkol architektů.
I pozemek ve Zdibech má podobnou minulost – dřívější víkendovou chatu tu nahradil jednoduchý rodinný dům. Dům je umístěn do zahrad bez urbanistického kontextu, ale velmi dobře reaguje na charakter lokality. Prostorové a dispoziční řešení je lapidární a odpovídá skromnému pojetí domu. Architektonické řešení je příjemné, ale postrádá větší hloubku zpracování, a to jak v konceptu, tak ve vlastním provedení. Finančně poměrně úsporná stavba zaujme kultivovaným módním dřevěným obkladem. Jisté výhrady možno směřovat k rozporu banální vnější formy domu s jedinečným designerským řešením interiéru. Rezervy možno najít i v tom, jak se dům zmocnil, či spíše nezmocnil okolní zahrady. Autor nazval svůj dům alternativou k bytu, a přitom nevyužil největší výhodu, kterou má rodinný dům oproti bytu – kontakt s pozemkem. Výraznější spojení vnitřních obytných prostor s exteriérem by podstatně zvýšilo kvalitu bydlení v zahradním domě ve Zdibech.
Technické provedení odpovídá zvoleným materiálům a ceně domu. Nutno ocenit vysokou užitnou hodnotu při neobvykle nízké ceně. Jedná se o dobrý příklad cenově dostupné formy levného „startovacího“ bydlení. 
Rodinný dům – vila v Berouně, autoři: HŠH, s.r.o. - Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka
Vila – kontejner je vzrušujícím pokusem vypořádat se s tématem, které opakovaně zaměstnává architekty už více než století: Vytvořit obytnou buňku, modul, který by jednoduchým opakováním reagoval na různé prostorové a funkční požadavky stavebníka. Ocelová konstrukce, základní rám rozměrů 3 x 3 x 3 m, je rámcem, který budouci uživatel naplňuje funkcemi dle svých potřeb. Vila v Berouně je jakýmsi ověřováním únosnosti tohto prostorového modulu, který se má v úvahách architektů stát základní stavební jednotkou flexibilních obytných struktur.
Architekti a stavebník umístnili svůj experimentální koncept do prostředí maloměstské periferie s charakteristickou pokleslou „procovskou“ architekturou. Avantgardní forma záměrně vyčleňuje dům z jeho prostředí, staví se k němu radikálně a kontrastně. Právě tento kontrast však současně ukazuje, že rozmanitost v obytném prostředí je přece jen podnětnější než jednotně působící výstavba.
Výtvarné řešení je podřízeno modulové sekci 3 x 3 m, vnější výraz zdánlivě připomíná levná mobilní staveništní zařízení. Jednoduchý kvádr s vhodnými poměry stran i harmonickými poměry plných a prosklených ploch působí esteticky. Vnitřní vybavení koresponduje s výrazem stavby a je výtvarně i materiálově pečlivě vyvážené. Stejně tak kvalitní je i architektonické řešení celého objektu; řešení kůlny a přístřešku pro auta je naproti tomu neústrojné a z hlediska působení celku nevhodné.
Dispozice je naprosto podřízena geometrické mřížce modulového schématu domu, je však čistá a překvapivě dobře majiteli zabydlená.
Technicky je stavba mimořádně kvalitně provedena. Maximální snaha o jednoduchost tvarů vyvolala potřebu netradičních, technicky komplikovaných detailů, které se pravděpodobně projeví na provozních nákladech. Efektní skleněné posuvné stěny zajíždějící do subtilních obvodových stěn snižují jejich izolační schopnosti. Z hlediska tepelných bilancí a efektivity užité energie pro provoz bude dům pravděpodobně problematický. Nejvážnějším problémem je však skutečnost, že objekt má v sobě řadu rozporů. Připomíná levný, mobilní kontejner, ve skutečnosti je však nemobilní a vzhledem ke standardním domům stejného objemu neúměrně drahý.
Je třeba ocenit důslednost, se kterou autoři i klient realizovali objekt osahávající hraniční oblasti možností architektury. Jde o zcela unikátní přístup vzbuzující obdiv nejen nad společným nadšením klienta a architekta, ale i nad odvahou zasadit tento neobvyklý objekt do zmíněného prostředí, o vynikající experiment, který prokazuje, že pro standardní trh tudy cesta nevede, o pozitivní akci umožňující uvědomit si kvalitu současné architektonické a stavební produkce.
Nutno také ocenit odvahu místních úřadů, které v dané lokalitě svým progresivním rozhodnutím umožnily vznik tohoto díla. 
Rodinný dům – „Dům - Plot“, autor: Atelier 69
Autoři rodinného domu na okraji Chebu pozoruhodně zúročili zdánlivě negativní vlastnosti nárožního pozemku. Novostavbou nejenom pevně vymezili křížení dvou ulic a tak potvrdili trochu nejasnou urbanistickou situaci, ale jejím umístěním na okraji pozemku současně poskytli budoucím obyvatelům velkorysou obytnou zahradu. Rodinný dům se ve vztahu k okolnímu prostředí projevuje nenápadně až zdrženlivě, je v souladu s okolním prostředím periferní změti plotů, užitkových staveb a obytných domů, a povyšuje ji na princip. Pracovní označení poroty „dům – plot“ tuto skutečnost vyjadřuje. Vynikající spojení „ducha lokality“ s objektem.
Jednoduchá obvodová zeď téměř bez okenních otvorů nedemonstruje vkus stavebníka, ale naopak harmonizuje okolní rozmanité prostředí. Přímé spojení vnitřních obytných prostor s přilehlou zahradou představuje největší užitnou hodnotu domu. Řešení vnitřního dvoru – zahrady-atria – je kultivované, vizuální propojení chráněného prostoru s interiérem domu jej povyšuje na exteriérový obytný prostor. Interiér obohacuje nepřímé osvětlení střešním světlíkem.
Architektura rodinného domu ukazuje, jak je možno i bez okázalých gest a velkých finančních prostředků vytvořit kulturní bydlení. Jde o kompaktní dům, který si zároveň uchoval dojem rozvolněnosti. Přehledná, noblesní dispozice, jednoduché prolínání prostorů. Obdivuhodné dosažení dvou efektů zároveň – sevřenost osobních částí (ložnice, koupelna) a otevřenost (obytné místnosti). Příjemné bydlení, čistá architektura, jasný provoz bez „zbytkových“ prostorů.
Výjimečné splynutí architekta s vymezeným prostorem – maximální využití možností. Dům současně vyjadřuje, jak úspěšná může být spolupráce s architektem a jak dokáže jedinečné architektonické řešení zúročit každou parcelu. 
