K právu změnit realizovanou stavbu
Dotaz
Zpracováváme pro investora zatím „ideovou studii“ rekonstrukce fasádního pláště. Jedná se o administrativní budovu z 90. let, typickou svou pseudopostmoderní „hravostí“. Fasádní plášť je na hranici životnosti, vykazuje poruchy, je zastaralý jak technicky, tak morálně. Investor uvažuje o totální rekonstrukci budovy. Po jeho předchozích zkušenostech by měl rád vyřešení autorských práv v pořádku, byť by tuto otázku chtěl vyřešit až v rámci následujících projekčních fází. Bylo by vhodné např. uvědomit autora o záměru totální rekonstrukce, která kromě konstrukce bude v podstatě znamenat demolici díla a vytvoření nového, v současném administrativním standardu? Z mnoha důvodů (od tepelné techniky přes energetické řešení budovy až po současné řešení veškerého TZB apod. by byla rekonstrukce, která by dílo zachovala, naprosto nepředstavitelná a ekonomicky nesmyslná). Hrozí, že by autor bez důvodu takový souhlas odepřel? Případně by našel důvod, který by vedl ke sporu?
Odpověď
U realizovaných děl je autorským zákonem stanoven zvláštní režim ochrany – viz § 38d autorského zákona, který uvádí, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
Je tedy třeba posoudit, zda by byl zásah proveden v mezích § 38d (za respektování § 11) autorského zákona. Ustanovení § 38d připouští zásah do realizovaného architektonického autorského díla i bez souhlasu autora, pokud jde o zásah v míře nezbytně nutné a je přitom zachována architektonická hodnota díla. Pojem „míra nezbytně nutná“ je podle komentářové literatury třeba vykládat spíše restriktivně. Nezbytnost změn může vyplývat např. z faktického stavu stavby (nutnost oprav, přizpůsobení změnám v obvyklém užitném standardu v důsledku běhu času apod.) nebo z nutnosti vyhovět předpisům veřejného, zejména stavebního, práva. Ne/zachování hodnoty díla je v českém právním prostředí posuzováno jako objektivní skutečnost, závazně je tedy posoudí až soud.
Ustanovení § 38d dále uvádí, že je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je ten, kdo architektonické autorské dílo užívá, povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Obdobné právo ukládá autorovi také ustanovení § 11, dle něhož je osobnostním právem autora kontrolovat, že dílo není užíváno způsobem, který snižuje jeho hodnotu.
Současně máte jako autorizovaný architekt povinnost dostát § 26 Profesního a etického řádu ČKA, v tomto případě především odst. 5:
(5) Architekt nepřevezme zakázku, jejímž předmětem je změna zrealizovaného díla, zejména pokud jde o dílo zrealizované podle návrhu, projektu nebo plánu žijícího architekta bez předchozího upozornění zadavatele na tuto skutečnost. Před převzetím zakázky musí architekt neprodleně a prokazatelně informovat o zakázce autora původního návrhu, projektu nebo plánu a podle možností si od něj vyžádá stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke spolupráci.
Upozorňuji, že změnu stavby, jak ji popisujete, nelze dle mého názoru považovat za demolici, která by vedla k zániku díla, byť je to zajímavý nápad. Tento výklad je přinejmenším sporný a nemyslím, že je podpořen existující judikaturou.
Optimální cestou je tedy opatřit od původního projektanta souhlas se zásahem do díla. Pokud to nebude možné, případně bude možné za nějakých neúnosných finančních podmínek, je třeba zvážit, zda je na místě argumentace, že jsou splněny podmínky zákonné licence § 38d.
Eva Faltusová