Dotazy k institutu "odpovědného zástupce" podle § 11 živnostenského zákona (březen 2006)

Pro takovéto situace, kdy podnikatel nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, zná živnostenský zákon (zákon č.455/1991 Sb.) institut tzv. „odpovědného zástupce“ a jeho účast v podnikání upravuje v § 11 jako „provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce“. Odpovědný zástupce, který tuto odbornou způsobilost má, pak plně odpovídá za provoz po odborné a živnostenskoprávní stránce. Proto také může působit nanejvýše ve dvou podnikatelských subjektech a jeho působení není slučitelné s členstvím v dozorčí radě nebo v jiných revizních orgánech společnosti nebo družstva. Podnikatel, který nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, ať již fyzická nebo právnická osoba, je povinen odpovědného zástupce ustanovit.

V první skupině případů, kdy architekt bude zpravidla vykonávat činnost jako živnostník nebo společník obchodní společnosti, může jít např. o zakázky jejichž předmětem nebude jen zhotovení projektu a poskytnutí s tím souvisejících výkonů architekta, ale i o vedení realizace stavby. Nepůjde-li o stavbu jednoduchou, jejíž realizace je podle § 17 písm. i) zákona 360/1992 Sb. v kompetenci autorizovaného architekta s tzv. velkou autorizací, musí architekt ustanovit odpovědného zástupce, např. autorizovaného inženýra, který požadovanou kvalifikaci má. V případě, kdy tuto kvalifikaci má člen statutárního orgánu nebo statutární orgán právnické osoby (funkci odpovědného zástupce může plnit společník veřejné obchodní společnosti, komplementář komanditní společnosti, jednatel společnosti s ručením omezeným, člen představenstva akciové společnosti nebo družstva, případně i prokurista nebo zaměstnanec, splňují-li podmínky stanovené živnostenským zákonem) vykonávají činnost odpovědného zástupce tyto osoby.

I když živnostenské úřady v příslušných dokladech (živnostenských listech) zpravidla uvádějí pouze „provádění staveb“ bez rozlišení staveb jednoduchých a staveb, je třeba při výkonu činnosti vycházet ze zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání.

Druhá skupina případů je frekventovanější a k převzetí odpovědného zástupce dochází na žádost podnikatelů, kteří požadovanou kvalifikaci nemají. Zpravidla se tak děje uzavřením smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku, případně formou pracovněprávního vztahu. Zkušenosti z této formy činnosti autorizovaných osob jsou, bohužel, povětšinou špatné. Autorizovaný architekt často pojímá tuto činnost pouze jako formální výpomoc podnikateli, provozu podnikatele se nezúčastňuje a velmi často ani neví kde všude tento podnikatel svoji činnost vykonává. To zpravidla do té doby, než tento podnikatel svou činností způsobí škodu a poškozený se obrátí se stížností na živnostenský úřad nebo Komoru architektů, případně s žalobou o náhradu škody na soud. Vzhledem k tomu, že obecné předpoklady pro uplatnění nároku na náhradu škody, tj. zejména porušení právní povinnosti (porušením právní povinnosti je i nečinnost, byla –li činnost právní povinností) a příčinná souvislost mezi tímto porušením a škodou, jsou v těchto případech dány, poškozený by u soudu s největší pravděpodobností uspěl.

Odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Jeho úkolem je zajišťování řádného technického provozu živnosti. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu a pokud k tomu nemá vytvořeny dostatečné podmínky, doporučujeme na tuto formu výkonu činnosti, která je ostatně pro autorizovanou osobu jen okrajová, nepřistupovat. V opačném případě jsou možné důsledky z toho plynoucí ze shora uvedeného zřejmé.

JUDr. Jiří Kadlec

Advokátní kancelář

Kadlec & Stránská

Tel.: 257 532 431