Obnova památek 2024 – střešní krajina /Praha/
22. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi
PROGRAM PŘEDNÁŠEK 19. 3. 2024 - úterý - od 9 do cca 17 h
Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6
Ing. Petr Dolejš - STUDIO AXIS, spol. s r.o., jednatel společnosti
Zahájení.
Dott. Jana Michalčáková, Ph.D. et Ph.D. - Národní památkový ústav, náměstkyně generální ředitelky
Úvodní vystoupení.
Pavel Jerie - Národní památkový ústav, GŘ
Střešní krajina.
Střešní krajina spoluvytváří obraz našich měst a vesnic. Střecha, jako nedílná součást stavby je však dnes často podceňována a lze to dokladovat jak u staveb historických, tak i u novostaveb. Možnou příčinou je i nedostatečné definování hodnot a kritérií ochrany střech a střešní krajiny. Zásahy do střech historických budov souvisí jak se snahou využívat plochy půd, či jako místo pro expanzi objemu, ale často i s neznalostmi se zacházením s historickými střešními konstrukcemi a materiály, s redukcí mnoha prvků, které střešní krajinu dotvářely a naopak s potřebou umisťovat zde nové prvky a technologická zařízení. Zásahy do střešní krajiny však mají významné urbanistické dopady.
Ing. arch. Miloš Solař, Ph.D. - Národní památkový ústav, GŘ
Kulturní hodnoty střech.
Základním východiskem péče o zachování kulturních hodnot architektonického dědictví je uvědomění si, v čem konkrétně tyto hodnoty spočívají. To platí i pro střechy. V této souvislosti je vhodné připomenout zejména následující okruhy hodnot: střecha jako součást architektonického (výtvarného) řešení jednotlivých staveb, hodnota střech urbanistických celků, výtvarné kvality střechy, krytiny a stavební (architektonické) detaily charakteristické pro dané místo či region, hodnota historického dokumentu, hodnota historického originálu, krovy, komíny, absence rušivých prvků a úprav.
Univ. Prof. Dipl. Arch. ETH Dr. Christian Hanus - University for Continuing Education Krems, Scientific Director, Research Lab Sustainable Cultural Heritage, Rakousko
Střešní krajina - jedna strana pomníku mezi tlakem na rozvoj nemovitostí a energetickou optimalizací
Střecha je obecně důležitou charakteristikou památky. Města jako Bern nebo Štýrský Hradec se dostala na seznam světového dědictví UNESCO díky zachovalé střešní krajině jako celku. A přesto lze pozorovat, že v mnoha historických starých městech podléhá zejména historická střešní krajina postupnému, obvykle málo nápadnému úpadku. Důvodem je zpravidla vytvoření užitného prostoru, tepelná optimalizace nebo využití solární energie. Vyvstává otázka, jak lze sladit požadavky na využití a zájmy památkové péče. Základní myšlenky typických rozhodovacích procesů budou vysvětleny na příkladu.
RNDr. Antonín Fejfar, CSc. - Fyzikální ústav AV ČR
Začátky doby sluneční (o fotovoltaické přeměně při využití energie ze Slunce).
Fotovoltaická (FV) přeměna sluneční energie se postupně stává rozhodujícím faktorem v transformaci energetických systémů: v roce 2022 již dosáhla celková nainstalovaná FV kapacita ve světě hodnoty 1 TW a ročně přibývá dalších cca 140 GW nových instalací. Již tedy započal přechod od fosilní energetiky k bezemisní energetice, kde využití sluneční energie bude hrát hlavní roli. Pro nás je podstatné, že dochází i k renesanci evropské výroby: na několika místech se staví továrny s roční kapacitou výroby na úrovni ~5 GW, které směřují k výrobě panelů s vysokou účinností a nízkou uhlíkovou stopou výroby. Navíc ve výzkumu, který vedl k dnešním vysoce účinným slunečním článkům, lze vysledovat příběh, který obsahuje překvapivé inspirace i dramatické zvraty, a stojí za to ho vyprávět. Kromě toho shrneme, jak vypadají technologie výroby slunečních článků a panelů, co to znamená pro jejich použití, a nakonec i jakou podobu by mohly mít v blízké budoucnosti.
Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Využití energie ze Slunce (jak to udělat doopravdy).
Po úvodu z teorie FV systémů v předchozí přednášce, navážeme ukázkou faktického provedení současné moderní FV elektrárny, případně i systému s bateriovým úložištěm. Posluchači získají představu, jaký je rozdíl v konstrukci elektrárny o výkonu malém výkonu na obytných budovách (Residential-scale) a systémů o výkonech větších (Utility- scale). Dále se zaměříme na zásahy do staveb, které jsou nutné nejen pro instalaci vlastního FV pole, ale také na nutné úpravy vnitřních částí stavby. Zvláštní pozornost bude věnována vhodnému provedení technických místností ve starších objektech, a to i s ohledem na možné umístění bateriového systému. Na závěr bude diskutována ekonomika instalace FV systémů z pohledu využití běžných komponent a z pohledu nárůstu nákladů při požadavcích na řešení s vyšší architektonickou přidanou hodnotou. Také bude navrženo řešení spočívající ve využívání možností komunitní energetiky v kontextu památkové péče.
PhDr. Martin Ebel, Ph.D. - Muzeum stavitelství a architektury (NTM), ředitel / Mgr. Jakub Chaloupka - Národní památkový ústav, ÚOP v Lokti / doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D. - Fakulta stavební ČVUT
Krytiny – historické shrnutí s přihlédnutím k zachovaným krytinám na historických objektech.
Střecha a střešní krytina představují významnou součást jednotlivých staveb, mají přímý vliv na jejich architektonický výraz a tím i na výraz měst a obcí, čímž vytvářejí specifický stavebně historický fenomén – střešní krajinu. Typ použité krytiny tak měl po staletí zásadní vliv na celkový vzhled sídel. Volba typu krytiny byla závislá na konstrukci krovu, účelu stavby, majetkových poměrech stavebníka, ale do značné míry také na lokálních podmínkách, na něž měl vliv charakter klimatu a surovinové zdroje. V příspěvku bude představen základní přehled vývoje běžně používaných typů krytin, které se dodnes vyskytují na střechách historických objektů do první poloviny 20. století. Pozornost bude věnována způsobům jejich pokládání a datování jejich používání. Důraz bude kladen na historické názvosloví používané u střešních krytin. Zahrnuty budou spalné (šindel, došky) a nespalné krytiny. U pálené krytiny (tašky – bobrovky, prejzy, drážkovky a falcovky), bude představeno jejich základní typologické rozdělení, počátky a doba jejich výroby a dobové pojmenování. U břidlice bude výklad zaměřen na její tvary i způsoby pokládání a nástup její náhražky – osinkocementové krytiny (tzv. eternitu) na počátku 20. století. Zmíněny budou krytiny z nových materiálů napodobující pálené krytiny (cementové krytiny), dále různé plechové krytiny (krytiny z barevných kovů a železné a jejich úpravy proti korozi) a další druhy používaných krytin jako je lepenka aj. Výklad bude doprovázen ukázkami krytin na fotografiích – jednotlivé kusy, jejich pokládání na instruktážní historické grafice i fotografiích z terénu.
Josef Čábelka - šindelářství
Smrkový a modřínový štípaný šindel - výroba a vyžití v praxi.
Úvod. Druhy šindele. Druhy pokládky. Vhodnost pokládky. Dlabané okapy. Impregnace a nátěrové hmoty. Fotodokumentace. Diskuze.
Bc. Libor Honzárek - předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
Střešní krajina v proměnách dnešní doby.
Střešní pláště v historických centrech našich sídel vytvářejí specifickou a estetickou hodnotu střešní krajiny, která je součástí našeho národního architektonického dědictví. Veřejný zájem ochrany památkového fondu, jehož součástí je bezesporu i stav dochované střešní krajiny v našich historických sídlech, je v současné době konfrontován s jinými veřejnými zájmy reprezentovanými společenskými požadavky na navyšování bytových kapacit formou vestaveb do půdních prostor domů a nebo potřebou umisťovat na konstrukce střech technologická zařízení pro zmírnění dopadů energetické krize či jiné elementy zvyšujících komfort užívání stávajících objektů.
Mgr. Jan Holeček - Národní památkový ústav, ÚOP v Praze
Ochrana střešní krajiny - hrozby staré i nové. Příklady dobré a špatné praxe z plošně chráněných území Prahy.
Různé typy zásahů, které do prostoru střešní krajiny vstupují a mají potenciál ji ovlivnit či přímo narušit. Jedná se o široké spektrum vstupů a zásahů od krytin, přes střešní okna, nástavby, antény, fotovoltaiku apod., ale i novostavby, které do střešní krajiny a do pohledových vazeb vstupují velmi silně. Zajímavé je také "sčítání" různých typů zásahů a jejich vliv na město a jeho střešní krajinu.
PROGRAM EXKURZÍ 20. 3. 2024 - středa - dopoledne
Délky prohlídek cca 1,5 - 2 hodiny.
Budova Elektrických podniků
Bubenská 1477/1, Praha 7 - Holešovice
od 9 h
Průvodce: Ing.arch. Marek Tichý (TaK Architects s.r.o.) a Mgr. Mikoláš Vrla (NPÚ)
Armádní muzeum Žižkov
U památníku 1600/2, Praha 3 - Žižkov
od 10 h
Průvodce: Mgr. Pavlína Dolejská (NPÚ)
Fantova budova, Hlavní nádraží Praha
Wilsonova 300/8, Praha 2 - Vinohrady
od 10 h
Průvodce: PhDr. Petra Hoftichová (NPÚ)
Skleněný palác (Skleňák)
náměstí Svobody 728/1, Praha 6 - Bubeneč
od 10 h
Průvodce: Ing.arch. Anna Schránilová a Mgr. Alena Drahoňovská Křížková (NPÚ)
Pražský hrad, Vladislavský sál -
Praha - Hradčany
od 9h
Průvodce Mgr. Petr Měchura a Ph.D. (Kancelář prezidenta republiky) a Ing.arch. Jan Maloušek (NPÚ)
Toskánský palác
Hradčanské náměstí 182/5, Praha 1 - Hradčany
od 11h
Průvodce: Ing.arch. Jan Maloušek (NPÚ)
Petschkův palác
Politických vězňů 931/20, Praha 1 - Nové Město
od 10h
Průvodce: Mgr. Terezie Rubešová (NPÚ)