Přeskočit na obsah
Vážené architektky, vážení architekti, pražská kancelář je pro Vás otevřena i během svátků. Razítka si můžete vyzvednout vždy od 10 do 14 h v pondělí 23.12., v pátek 27. 12. a v pondělí 30. 12. Výměnu razítka v brněnské kanceláři si domluvte individuálně.

Zemřel Karel Hubáček

Po dlouhé nemoci zemřel 23. listopadu 2011 Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., který patřil mezi mimořádné osobnosti české architektury 20. století.

Narodil se 23. 2. 1924 v Praze. Zde také vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945–49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963–71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem), za nějž obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA).

Mezi další významné realizace patří vysílače v Súdánu, Jemenu, vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech, meteorologická věž v Praze-Libuši a dále pak budova s koncertní síní v Teplicích (dokončená 1986), za níž získal Grand Prix bienále Interarch v Sofii v roce 1989. Z pozdějších staveb uveďme např. rekonstrukci budovy DAMU v Praze z roku 1999, či divadlo Husa na provázku v Brně z roku 1993.

Architekt Hubáček obdržel Poctu ČKA 2005. V odůvodnění poroty se píše: „Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí“.

V roce 1969 založil spolu s Miroslavem Masákem tzv. Školku SIAL, jedinečné sdružení mladých tvůrčích architektů, kteří později významně zasáhli do vývoje české architektury nebo se uplatnili v zahraničí. Ve výchovném působení pokračoval i po roce 1989 na nové Fakultě architektury v Liberci. Za svou tvorbu Karel Hubáček obdržel i cenu Obce architektů za celoživotní dílo, Herderovu cenu a čestný doktorát ČVUT.

MP

 

Odůvodnění Pocty ČKA 2005

Publikace