Revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně
Ing. arch. Jitka Ressová
Hodnocení poroty
Meziválečná proměna Zlína v řídící centrum globální společnosti Baťa nastavila charakter města do dnešních dnů. Každý nový urbanistický či architektonický vstup do stávající struktury města se neobejde bez dotazu, jakým způsobem to konvenuje nebo v jaké míře je v rozporu s původními představami architektů z Baťových projekčních kanceláří. V negativním smyslu si tuto otázku musel klást i komunistický režim, který hledal způsoby, jak Baťovo dědictví zamaskovat či jej překrýt. Přejmenování Zlína, stejně jako Gottwaldova socha, která záměrně vstupovala do pohledové osy vedoucí k dřívějšími památníku Tomáše Bati, byla jedním z prostředků, jak přepsat paměťovou stopu města. Místo, na kterém socha komunistického prezidenta stála, tvoří jakýsi kloub hlavních os, které Zlín protínají: jedna jde souběžně s řekou Dřevnicí z východu na západ a druhá protíná mělké údolí z jihu na sever. Autorem této velkorysé kompozice byl František Lydie Gahura a vytvořený zelený pás měl propojit rozrůstající se město s lesy nad městem a poskytnout dostatek prostoru pro procházky a odpočinek obyvatel internátů, které po vrstevnicích na prospekt navazovaly. Architektonické studio ellement navrhlo rehabilitovat tento prostor pomocí křížového stehu, který propojuje Kongresové a Univerzitní centrum Evy Jiřičné s obchodním domem Františka Gahury a Vladimíra Karfíka. Vzájemně se protínající cestičky jsou ale zapuštěné pod úrovní jemně modelovaného terénu, a tak s patřičným odstupem vidí divák pouze pomalu se zvedající zelený pás. Chodci, kteří se na spojnicích pohybují, se do tohoto pásu na jedné straně pozvolna zanořují a na druhé straně z něj opět vychází. Pokud se zastaví a posadí se na lem chodníku, nenápadně tvarovaný terén dokáže částečně odstínit lomoz dopravně vytížené křižovatky. Se stejnou nevtíravostí, a to s překvapujícím účinkem, je vybráno i umělecké dílo Jiřího Valocha v podobě textu, který se opakuje na obrubnících na několika místech: „pokaždé úplně jiná slova“. Tato časová zkratka velmi obsažně propojuje baťovské slogany s těmi komunistickými stejně jako těmi současnými.